Náboženská společnost Svědků Jehovových je podle ministerstva kultury jednou z jedenácti církví, kterým stát v době komunistické totality sebral nemovitý majetek. Jehovisté usilují o vrácení svého bývalého ústředí v Kamýcké ulici v pražském Suchdole.
"Máme za to, že předmětné nemovitosti - dům, stavební pozemek, na kterém stojí, a přiléhající zahrada - nám byly odňaty neprávem," říká člen koordinačního výboru náboženské společnosti Pavel Sommr.
Restituce přehledně: Úspěch církví, státu i obcí |
Stát ale bude církvím vracet pouze to, co patří Lesům ČR, Pozemkovému fondu a dalším státním organizacím. A bývalé sídlo jehovistů, které si koupili na jaře 1946, nyní vlastní Městská část Praha-Suchdol.
Svědkové Jehovovi se od roku 1996 o dům neúspěšně soudili. "Spor je už vyřešený. Majetek zůstal městské části," uvádí starosta Suchdola Petr Hejl. Městská část například argumentovala, že předúnorová organizace jehovistů nemá s tou nynější nic společného.
Jehovisté předložili ministerstvu kultury svůj restituční nárok už v roce 2005, kdy se resort snažil vyrovnání s církvemi vyřešit výčtovým zákonem. Ministerstvo v té době cenu bývalého sídla odhadlo na 9 milionů.
Peníze nedostanou, protože nechtěli platy
Svědkové Jehovovi nedosáhnou ani na finanční odškodnění za zabraný majetek, které je součástí vyrovnání státu s církvemi. Na peníze má totiž nárok jen 17 církví, kterým stát přispívá na platy duchovních a provoz. To ale jehovisté (stejně jako Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů neboli mormoni) z ideových důvodů odmítají.
Stejný postoj zprvu zastávala i Církev adventistů sedmého dne. V roce 2007 se však o státní příspěvek přihlásila právě proto, aby se neodstřihla od možného finančního odškodnění za ukradený majetek.
"Pokládáme za nespravedlivé, že bychom měli být z narovnání vyňati jen proto, že nežádáme ze státního rozpočtu úhradu platů duchovních a věcných nákladů pro svůj provoz," komentuje to Sommr.
Vláda na začátku ledna schválila zákon, podle kterého stát církvím vrátí nemovitý majetek v hodnotě 75 miliard a k tomu zaplatí 59 miliard (viz předcházející článek). Příští rok má rovněž začít sedmnáctileté přechodné období, během něhož se bude snižovat státní příspěvek a nakonec dojde k odluce církví od státu.
Svědkové Jehovovi se považují za křesťany, kvůli odlišné věrouce k nim ale křesťanské církve mají rezervovaný postoj a považují je za sektu. Jehovisté neslaví Vánoce, nepoužívají žádné křesťanské symboly, odmítají transfúze i služby v armádě.
Na území Česka působí od začátku 20. století. Za nacismu čelili tvrdé perzekuci, v koncentračních táborech byli označováni fialovými trojúhelníky. Represe vůči nim pokračovaly i v době komunismu, část jejích představitelů ale pravděpodobně spolupracovala s StB. Podle loňského sčítání lidu se k jehovistům hlásí zhruba 13 tisíc lidí.
Náboženská společnost získala státní registraci v září 1993. Má právo vyučovat náboženství na státních školách, vykonávat duchovní službu v armádě nebo uzavírat sňatky. Právo na zpovědní tajemství obdržela až poté, co na vyzvání ministerstva upravila svůj základní dokument. Své ústředí mají jehovisté od roku 1994 v Praze na Černém Mostě.
