Kábulský bonmot říká, že západní spojenci nemohou vyhrát boj s afghánskými překupníky drog proto, že jej za a) vyhrát nechtějí. A to proto, že za b) afghánští překupníci drog patří k jejich nejbližším spojencům. Jsou prý mezi nimi ministři, guvernéři, ba prý i rodina prezidenta Hamída Karzáího...
Ještě přesnější by snad bylo konstatování, že afghánská ekonomika je s tou drogovou provázána do té míry, že bez produkce narkotik by se zhroutily i její zbytky.
Specialisté z OSN tuší, že Afghánci loni vypěstovali 5,8 tisíce tun opia. Tedy o 61 procent více než předloni, kdy však rostliny napadla choroba. Roste i počet provincií, ve kterých se droga znovu pěstuje (ze 14 na 17); ohlašování nových "bezopiových oblastí" přitom patřila k nejoblíbenějším pozitivním zprávám z násilím zmítané země.
Pšenice? Droga je lepší byznys!
Experti předpokládají, že pěstitelů opia přibude i letos. A s nimi půdy, na které mák v jinak hladové zemi poroste. Navzdory snaze spojenců přimět farmáře k tomu, aby pole osadili jinými rostlinami.
Typickým příkladem je vývoj v jihoafghánské provincii Hílmand. Experti tvrdí, že tato oblast - co do rozlohy představující asi tři čtvrtiny České republiky - vypěstuje 40, ale možná až 75 procent světové produkce surového opia.
Zhruba před čtyřmi roky začali britští a američtí vojáci s podporou afghánských jednotek dobývat tuto provincii. V jimi zpacifikovaných úrodných částech spojenci rozjeli kampaň snažící se farmářům usnadnit přechod k pěstování pšenice, provázenou na afghánské poměry vcelku důslednou perzekucí těch, kteří se rozhodli i nadále spoléhat na makovice.
Opium odvěké?Opium je omamná látka, která se získává z máku setého. Jmenovitě z pryskyřice, která vytéká z mělkých zářezů na nezralých makovicích. Užívá se zřejmě od doby kamenné. Kromě Afghánistánu se pěstuje i v jihovýchodní Asii, Číně či Íránu. Z opia se vyrábí silně návykový heroin. |
Část zemědělců na hru přistoupila i proto, že výhodně získala dobré osivo. Šlo hlavně o ty zemědělce, kteří obdělávali kvalitní půdu a byli k dostatečně vysokému výnosu schopni přidat další zisky z obchodu v okolních městech.
Jiní podobné možnosti neměli, proto opustili území ovládané spojenci. Odešli do méně úrodných, zato povstalci z extremistického hnutí Taliban ovládaných koutů, kde zasadili opium. Neboť i díky loňské úrodě se jeho cena vyšplhala na 400 dolarů za kilogram, což je dvakrát více než zkraje roku 2010.
Pomůže šafrán? Nebo světový výkup opia?
"Dokud mi vláda nezajistí důstojné životní podmínky, budu v pěstování opia pokračovat. U nás nemáme ani školu a musíme si platit učitele, aby děti nebyly negramotné," řekl afghánské žurnalistce Míně Habíbové jeden z farmářů.
Mnozí pěstitelé pak s typicky afghánským smyslem pro realitu využili nabídek obou stran - Taliban totiž na čas přerušil výběr obvyklé daně z pěstování opia a tržně zavedl jen nízký poplatek.
"Letos byla skvělá úroda. Pěstoval jsem jak pšenici, tak opium," pochvaloval si farmář Gúl Hamíd v rozhovoru s reportérem listu The New York Times. "A příští rok lidi zasadí ještě více makovic," slíbil.
Západ se již desetiletí dělí v otázce afghánského narkobyznysu na cyniky a snílky. Ti první dělají, že veškerý mák míří do pečiva.
Ti druzí vymýšlejí, jak zajistit, aby korupčníci a Taliban z makovic neprofitovali. Server Asia Times Online otiskl reportáž o návštěvě afghánských farmářů v indickém státě Džammú a Kašmír, kam se přijeli poučit o pěstování příslovečně vzácného šafránu.
Mezinárodní expertní skupina ICOS pak navrhuje, aby vyspělé státy vykupovaly afghánské opium pro legální, tedy medicínské účely. To však naráží na odpor domácích držitelů licence na legální pěstování opia.
