Někdejší předseda vládnoucí strany Matthieu Ngirumpatse a místopředseda Edouard Karemera měli podle Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu (ICTR) na genocidě rozhodující roli. "Soud jednomyslně odsuzuje Karemeru k doživotnímu vězení," řekl BBC soudce Dennis Byron poté, co si stejný trest vyslechl i Ngirumpatse.
Ngirumpatse mimo jiné schválil dodávku zbraní, 50 tisíc mačet a 20 tisíc pušek, a jejich distribuci militantním jednotkám Interahamwe, a umožnil tak systematické vyvražďování menšinového etnika Tutsiů společně s umírněnými Hutuy.
V minulosti ICTR odsoudil na doživotí dalšího ze strůjců genocidy, plukovníka Théonesta Bagosoru. Odvolací senát ICTR mu ale minulý týden zmírnil trest na 35 let vězení, což mnohé Tutsie pobouřilo. Jedním ze soudců tribunálu byl před týdnem zvolen Čech Robert Fremr (více čtěte zde).
Etnické napětí mělo kořeny hluboko v minulosti
Napětí mezi Hutuy a Tutsii panovalo už dlouho v minulosti, situace se přiostřila po roce 1959, kdy se po protikoloniálním převratu chopili moci většinoví Hutuové. Tutsiové byli od té doby utlačováni a po statisících prchali do sousedních zemí.
Hutuský prezident Juvénal Habyrimana začal od roku 1992 plánovat genocidu, aby radikálně vyřešil vleklé etnické spory a odvrátil pozornost od hospodářských problémů země. Byl založen vládní rozhlas a televizní stanice Hutu Power a noviny Kangura, které šířily propagandu a rasistické myšlenky. Tutsiové byli označováni jako "švábi" a mluvilo se o "konečném řešení" nebo "odplevelení".
Samotnou genocidu rozžehla smrt Juvénala Habyrimany a prezidenta Burundi Cypriena Ntaryamiroua, jejichž letadlo bylo 4. dubna 1994 blízko hlavního města Rwandy Kigali pravděpodobně sestřeleno raketami. Oba státníci byli příslušníky kmene Hutuů.
V následujících měsících bylo povražděno 800 tisíc až milion Tutsiů a politicky umírněných Hutuů. Masakr tehdy ukončili až tutsijští povstalci vedení současným rwandským prezidentem Paulem Kagamem.
