Proč mívá král v ústech růži? Přečtěte si o nové slovácké perle UNESCO

Jízda králů se stala další perlou světového dědictví UNESCO. Možná o této tradici víte jen to, že jde o projížďku mladíků v krojích na koních, která je k vidění na Slovácku. Kde se tedy tahle tradice vzala, jaký je její význam, co znamená pro místní lidi a kde všude ji můžete vidět?

Jezdí se už dlouhá léta a láká tisíce turistů z celé země i zahraničí. MF DNES a iDNES.cz přinášejí fakta a zajímavosti s Jízdou králu spojené.

Přečtěte si o přijetí tradice do prestižního seznamu

Proč Česko nominovalo právě Jízdu králů a proč UNESCO se zápisem souhlasilo?
Jízda králů patří ke zcela unikátní tradici, která v minulosti existovala v různých podobách v řadě zemí světa. Dnes se ji ale podařilo zachovat pouze na Moravě. Žádost o nominaci navíc byla připravena velmi důkladně.

Kde se vlastně Jízda králů vzala?
Přesné důvody nejsou známy, nejčastěji je jako inspirace zmiňovaný útěk uherského krále Matyáše Korvína před Jiřím z Poděbrad. Na dnešní podobu Jízdy králů ale určitě mělo vliv více věcí než jen zmiňovaný útěk.

Jízda králů

Jak tato tradice vypadá dnes?
Osmnáctiletí, případně i starší kluci se oblečou do kroje, nasednou na opentlené koně a jedou si pro krále. S králem poté projedou vesnici a zároveň ho hlídají, aby jim ho někdo neunesl. Při projíždění volají vyvolávky, a snaží se tak získat výslužku - většinou peníze. Na konci Jízdy opět krále odvedou domů.

Proč je král, stejně jako jeho dvě pážata, oblečený do ženského kroje?
Zmiňovaný uherský král údajně utíkal v ženském přestrojení. Proto takové oblečení má král a pážata. Mají unikátní kroje, které nelze použít jindy než na Jízdu.

Proč má král v ústech růži?
Opět je třeba hledat důvod ve zmínce o uherském králi. Pokud má král v ústech růži, nemůže mluvit, a tak se nemůže prozradit. Král skutečně během Jízdy nepromluví, ale občas si růži z úst vydělává -  třeba kvůli občerstvení.

UNESCO ve Zlínském kraji

Od roku 1998 je na seznamu komplex Arcibiskupského zámku a Květné a Podzámecké zahrady v Kroměříži, městě s přezdívkou Hanácké Atény. Jde o příklad výjimečně zachovalého barokního sídla.
V roce 2005 sem přibyl slovácký verbuňk, který patří mezi mužské tance skočného charakteru.
Je improvizovaný a není vázaný přesnými choreografickými pravidly. Jeho součástí je předzpěv taneční písně. Existuje sedm jeho regionálních typů.

Proč jezdci na koních volají vyvolávky?
Historické důvody nejsou zcela jasné. Z 19. století je ale doloženo, že kluci na koních jezdili na koních dědinou a žádali výslužku. Aby ji získali, volali různé vyvolávky, například formou koledy chválili hospodyni, od které se tak výslužky dočkali.

Kde se berou dnešní vyvolávky?
Některé se dědí po generace. Další si připravují sami mladíci nebo je skládají zkušení vyvolávači. Úroveň vyvolávek bývá velmi různá, nejzajímavější je, když vyvolávači směřují rýmy - veselé nebo třeba ironické - ke starousedlíkům. Bohužel, někdy se stává, že vyvolávači opakují stále stejné vyvolávky k návštěvníkům, kteří poté mají pocit, že vyvolávačům jde jen o to získat od nic co nejvíce peněz.

Na kolika místech se dnes Jízda králů jezdí a jak často?
Na čtyřech. Ve Vlčnově ji jezdí každý rok, v Kunovicích každý druhý rok, Jízda tady byla obnovena v roce 1996. Podstatně delší dobu se jezdí v Hluku, kde je každý třetí rok. Nepravidelně je možné vidět jízdu králů také ve Skoronicích. Místní muži ovšem projíždějí rovněž nedalekým Kyjovem, a to vždy každý čtvrtý rok na Slovácký rok.

29. května 2011

Proč se jízda koná právě na těchto čtyřech místech?
Právě tady totiž existují takoví nadšenci a taková podpora od vedení obcí, že dokážou dát Jízdu králů dohromady. Snaží se o to občas i někde jinde, ovšem zjišťují, že dát dohromady dvacet i více mladíků do krojů a sehnat jim koně, není nijak jednoduché.

Kdo může na koně usednout?
Podle tradice by to měli být s výjimkou krále výhradně osmnáctiletý mládenci, tedy dříve ročník odvedenců, kteří docházeli na vojnu. Dnes usedají na koně čistě osmnáctiletí kluci pouze ve Vlčnově. V Hluku se snaží, aby kluci v tomto věku tvořili většinu jízdy, v Kunovicích a Skoronicích lze vidět kromě mladých kluků i starší chlapy.

Letošní Jízda králů ve Vlčnově .

Jak tuto tradici vnímají lidé v místech, kde se jezdí?
Toto vnímání je různorodé. Existují pochopitelně i skupinky místních, kterým tato tradice, stejně jako žádná jiná, skoro nic neříká. Pořád ale žijí ve Vlčnově, Hluku, Skoronicích a Kunovicích lidé, kteří jsou ochotni pro Jízdu králů doslova "dýchat".

Podaří se tuto tradici zachovat i pro další generace?
Zatím určitě ano, ale nebude to jednoduché. Důležitá bude finanční podpora obcí, kraje, státu a také firem, protože půjčování koní a pořizování i udržování krojů stojí hodně peněz. Druhým problémem může být chuť samotných kluků a rodin jet Jízdu králů. Naštěstí nechybí, přesto je cítit, že u mladší generace vztah k tradicím slábne.