Tři způsoby placení školného jsou nastíněny ve věcném záměru návrhu zákona o finanční pomoci studentům. Ministerstvo školství chce ještě letos svůj plán předložit do vlády, odkud má v paragrafovém znění putovat do Sněmovny. Zákon ponechá na studentech, kterou ze tří variant si zvolí.
Tři variantydle věcného záměru zákona o finanční pomoci studentům
|
První varianta počítá se splácením od okamžiku, kdy příjem absolventa překročí výši průměrné mzdy. Pokud by příjmy klesly, splácení školného by absolvent mohl pozastavit (více o první variantě splácení školného čtěte zde). Co by neměl splaceno do 50 let (protože nebral dostatečně dlouho nadprůměrnou mzdu), to by mu stát odpustil.
Druhá možnost počítá s tím, že absolvent začne splácet hned po ukončení školy, a sice procentuální částku aktuálních příjmů.
Třetí pak stojí na pevně stanovené době splácení, kdy se splátky rozpočítají podle informací ČTK na dobu pěti, deseti či patnácti let. Půjde je přerušit v době, kdy je absolvent nezaměstnaný, na rodičovské dovolené nebo pobírá méně než je dvojnásobek minimální mzdy. V takovém případě bude splácet jen úroky.
Maximální výše školného by pak činila deset tisíc korun na jeden semestr a školné by prvně spláceli studenti, kteří nastoupili v akademickém roce 2013/2014. Načasování začátku placení školného je přitom zdrojem obav. ČSSD už avizovala, že pokud se dostane k moci, školné zruší. Pokládá ho za asociální.
Zavedení školného je obsažené jak v návrhu zákona o finanční pomoci studentům, tak i v souběžně zpracovávaném návrhu zákona o vysokých školách.
Mechanismus přitom bude takový, že školné dostanou univerzity ihned. Student, pokud nebude moci zaplatit rovnou školné, si vezme půjčku. Technicky vzato tedy po absolvování nebude platit školné, ale právě onu půjčku. Zároveň bude možné, což si vzhledem k úrokům patrně dovolí bohatší studenti, splatit tuto půjčku předčasně bez dalších sankcí (tak se vyhnou placení úroků).
"Úrok zaplacený absolventem při splácení půjčky na školné bude moci absolvent uplatňovat jako odpočitatelnou položku od základu daně z příjmů, podobně jako je to u úroků z úvěrů na řešení jeho bytové potřeby nebo u příspěvků zaplacených na penzijní připojištění," stojí ve věcném návrhu zákona o finanční pomoci studentům.
Náklady by studenti mohli hradit i ze stavebního spoření
Náklady na vysokoškolská studia by mohl student hradit i ze stavebního spoření, aniž by musel vracet státní podporu. "Stavební spoření má v současné době uzavřeno přes pět milionů účastníků, to znamená, že tyto soukromé zdroje jako reálná možnost financování školného a nákladů studia existují již v současnosti," tvrdí podle ČTK ministerstvo školství.
Zatímco nyní mohl mít člověk status studenta se všemi výhodami do 26 let, v případě doktorského studia do 28 let, nově by byl za studenta považován každý, kdo studuje v denní formě studia, se školou začal před dovršením 30. roku života a studium neprodlužuje.
Proti školnému bojuje levicová opozice. Někteří akademici varují, že stát nemá řádně spočítané, zda se mu zavedení školného vyplatí.