Soud mu přitom hned odebral slovo. Dvaatřicetiletý Breivik totiž začal pronášet řeč, ve které se označil za "lídra norského odporu" a hodlal vysvětlovat své počínání. Soudce ho ale usadil s tím, aby se držel tématu. A tím bylo pouze prodloužení policejní vazby.
"Jsem vojenským velitelem norského hnutí odporu a příslušníkem templářských rytířů v Norsku. Co se týče pravomoci soudu, zpochybňuji ji, protože jste dostali mandát od organizací, které podporují ideologii nenávisti a multikulturalismus," prohlásil Breivik. "Přiznávám se k těmto činům, ale necítím se vinen," stačil dodat.
Na konci slyšení podle ČTK požádal soudce Torkjela Nesheima, zda by mohl promluvit k přeživším a k příbuzným obětí. Nesheim mu ale projev nepovolil.
O první veřejně přístupné jednání byl velký zájem, do soudní síně se nakonec dostalo přes sto lidí, další stovky sledovaly přenos z jednání na obrazovkách. Přítomni byli i příbuzní obětí útoků a přeživší, uvedl norský list Aftenposten.
Před soudní budovou v Oslu se už brzy ráno vytvořila fronta několika stovek novinářů a převážně mladých lidí. Podle místních médií se první zájemci začali před budovou scházet už po půlnoci.
Když Breivik po jedenácté hodině dopolední vstoupil v tmavém obleku, bílé košili a modré kravatě do soudní místnosti, mačkaly se tam už desítky reportérů a dalších lidí, popsala agentura AP s tím, že novináři nesměli na samotném jednání fotit ani ho točit. Soudce zákaz zrušil až na konci stání.
Soudce nakonec rozhodl, že Breivik zůstane ve vazbě dalších dvanáct týdnů. O to ho žádali prokurátoři, kteří zároveň chtěli, aby měl atentátník ve vězení omezený přístup k médiím, návštěvníkům i poště. I v tom jim částečně soudce vyhověl. Breivik označil své zadržování ve věznici Ila se zvýšenou ostrahou za "iracionální trýznění".
Proces bude v dubnu
Anders Behring Breivik se už před soudem v Oslu objevil několikrát, vždy se projednávala jeho vazba či setrvání na samotce. A vždy to byla jednání za zavřenými dveřmi.
Ve vazbě sedí od osudného 22. července, kdy nastražil v centru Osla bombu a střílel do účastníků sjezdu sociálnědemokratické mládeže na ostrově Utoya. Nejhorší útok v Norsku od druhé světové války nepřežilo 77 lidí, většina zemřela právě na Utoyi.
Útočník se ještě na ostrově policii vzdal a k vraždám se doznal, odmítá ale obvinění z terorismu. Vinu necítí, protože ho k činům údajně donutila vládní politika podporující přistěhovalectví. Úřady ho považují za pravicového křesťanského extremistu, který je autorem dlouhého protimuslimského a antiliberálního pamfletu.
Samotný soudní proces s pravicovým radikálem je naplánován na 10. dubna 2012. Rozsudek by měl padnout v létě, ještě před prvním výročím masakru. Pokud soud Breivikovu vinu uzná, může mu uložit až 21 let vězení. Na základě zvláštního opatření s odkazem na hrozbu pro veřejnost ale může za mřížemi strávit zbytek života, připomíná ČTK.
