Pokud vás bolí koleno, návštěvu lékaře neodkládejte. Kdyby vás totiž chtěl poslat na operaci, je dobré, aby vás zapsal do pořadníku na ni co nejdříve. Na internetu se totiž objevily čekací lhůty ve fakultních nemocnicích - a některé jsou pořádně dlouhé.
Nemocnice musí upozornit na všechny neakutní zákroky, na které budete čekat déle než dva měsíce, a vyšetření, na něž se dostanete nejdříve za tři týdny. Dozvíte se, že s novým kloubem se budete moci proběhnout třeba až za tři roky a problémů spojených s šedým zákalem vás lékaři zbaví možná až za osm měsíců.
SrovnáníKolik ročně stojí pojišťovnu pacient čekající na operaci? Na operaci šedého zákalu U lékaře 300 Kč Na operaci křečových žil U lékaře 405 Kč Na výměnu kyčelního kloubu U lékaře 800 Kč |
Nemocnice upozorňují, že ony by čekací lhůty mohly zkrátit o polovinu, pokud by dostaly od pojišťoven zaplaceno. Mají totiž určité paušály či počty zákroků, které nemohou překročit. Navýšit je alespoň částečně stojí manažery nemocnic pořádné úsilí. Pojišťovny jsou však s takovým přístupem tak trochu samy proti sobě. Čekání jednoho pacienta je totiž stojí až sto padesát tisíc korun.
Nejde jen o to, že by se nemocný posadil doma na kanape a čekal. Vedle zcela finančně nenahraditelného snížení kvality osobního života se jeho stav promítá také v rozpočtu pojišťovny.
MF DNES si nechala spočítat, kolik stojí roční odklad endoprotézy kyčelního kloubu u standardního případu. Data pojišťovny Metal-Aliance ukazují, že to není žádná levná záležitost. Takový pacient totiž potřebuje až čtyři vyšetření do roka, jeho výsledky musí do laboratoře, proti bolesti užívá léky, dostane ortézu, chodí na rehabilitace a jede do lázní. Celkově tak pojišťovna za rok zaplatí až 45 tisíc korun.
Čekací lhůty některých zařízení se přitom vyšplhají až na tři roky. A rázem tu máme účet na 135 tisíc. K tomu nesmíme zapomenout přičíst samotnou operaci, kterou pacient tak či onak podstoupí. Za tu každá pojišťovna platí rozdílně, většinou kolem sto tisíc. A tak bychom mohli pokračovat. U nemocného s šedým zákalem se rozpočet roční léčby dostane na 3 300 korun, u potíží s křečovými žilami na 2 265 korun ročně.
Další miliardy tratí stát
Pojišťovna je však jen jedna z mnoha, kdo na protahování s operacemi doplácí. Nemocný nepracuje tak produktivně jako zdravý člověk, často končí na neschopence, pokud je to více než na tři neděle, stát mu musí vyplácet i nemocenskou. A to nemluvíme o tom, že takový člověk není příliš ekonomicky silný, neutrácí, nakupuje jen to nezbytné a dovolená je pro něj nemyslitelná.
Více informovanosti prospěje psychice
Finanční rozměr však není jediný. Při čekání na operaci vážně trpí kvalita pacientova života. Při dlouhodobém čekání se také mohou objevit deprese.
"Čím déle čekají, tím je větší riziko propuknutí depresivních stavů. A když se do nich člověk dostane, odchází od svých aktivit. U nás medicína léčí orgány, ale životní příběh a kontext nezohledňuje," říká psychoterapeut Ivan Skalík. Zlepšení informovanosti podle něj psychice pacienta jen prospěje. "Obecně platí, že čím více informací víme, tím je to pro nás lepší. Nevědomost je hrozná věc," doplňuje Skalík.
Vedle psychiky dostává zabrat také tělo. Pro žaludek, játra i ledviny jsou léky proti bolesti zbytečnou zátěží.
Některé pojišťovny si již zbytečnou zátěž uvědomují
Některým pojišťovnám již dochází, že odkládání operací není nejrozumnější řešení. Péči tak hradí jiným způsobem, nakupují jednotlivé zákroky, které umožňují větší pružnost. Pacienta se jim tak podaří dostat na sál co nejrychleji. "Pokud je nemocný dlouho na udržovací léčbě, jeho stav se postupně zhoršuje a tím stoupají i náklady - kromě vyšší ceny následné operace je totiž nutné přičíst i náklady právě za udržovací léčbu. Dřívější operace vede tedy nejen k úspoře finančních prostředků, ale také k vyšší úspěšnosti léčby a také k rychlejšímu návratu do běžného života," říká šéf zdravotní pojišťovny Metal-Aliance Vladimír Kothera.
Zakročilo už i ministerstvo
Takové úvahy nejsou nic nového. Dávno se vedou také na ministerstvu zdravotnictví. Debaty vyústí ještě letos tohoto roku v novelu zákona o zdravotním pojištění. Ta počítá s nastavením závazných lhůt u jednotlivých zákroků, které zdravotní pojišťovny budou muset dodržet. Tříleté lhůty již nebudou přípustné. Nový kloub by tak člověk musel dostat nejdéle třeba do dvanácti měsíců.
Peníze poputují za pacientem
Dnes jsou nemocnice placeny často paušálem, ke konci roku tak peníze docházejí a operace se přesouvají na leden. V následujících letech by se to mělo změnit, placeny by měly být v novém systému. Takovém, kdy peníze půjdou za konkrétním pacientem. Což mimochodem také znamená, že za zákrok dostanou všechna zařízení stejně. Dnes má každá nemocnice jiné podmínky.
Tyto nesrovnalosti by s novým systémem zmizely, ale výhodný by byl zejména pro nemocnice, kde se operuje jako na běžícím pásu. Pro menší zařízení už tolik výhodný nebude, a požadují proto jeho úpravy.
