"Nerozumím tomu," řekl ředitel Dětské ozdravovny Bedřichov ve Špindlerově Mlýně Petr Kraus. "Denně vidíme, že se Ostravsko dusí ve smogu, ale my tady, ačkoliv máme krásné počasí a čistý vzduch, musíme na tři týdny přerušit provoz. Prostě máme málo dětí. A není to jen náš problém, stejně na tom jsou i další tři dětské ozdravovny v Krkonoších," dodal.
Podzimní měsíce jsou pro řadu ozdravoven pravidelně špatným obdobím, rodiče do nich nechtějí své děti posílat.
Ozdravoven je stále méněV roce 1990 fungovalo v České republice třiadvacet dětských ozdravoven, které nabízely zhruba dva tisíce lůžek. Během jednadvaceti let se jejich počet výrazně snížil, v současnosti se dětem s dýchacími problémy věnuje pět ozdravoven s třemi sty lůžky. |
"V zimě nebo o prázdninách není problém, to bychom mohli mít i dvojnásobnou kapacitu, ale podzim je pravidelně špatný. Víme, že je Ostravsko daleko, ale jsme schopni zajistit pobyty i pro celé třídy, včetně toho, že zajistíme dopravu. A pobyt u nás proplácejí zdravotní pojišťovny," konstatoval Kraus.
Lékařka přesvědčí jen pětinu rodičů
Někteří rodiče tvrdí, že mají problémy s lékaři, když chtějí dítěti pobyt na čerstvém vzduchu zajistit. "Byla jsem u své dětské lékařky s prosíkem o ozdravovnu pro dceru, která trpí častým kašlem a nemocemi průdušek, ale odmítla. Prý jsou horší případy, které mají na lázně nárok," popsala situaci žena, která si nepřeje zveřejnit jméno, aby s lékařkou neměla potíže. Podle mínění pediatrů je ale její zkušenost spíš výjimečná. Většinou pobytům brání právě rodiče.
"My nemáme žádné finanční limity, které by nám bránily posílat děti do ozdravoven. Naopak. Já rodičům nemocných dětí často nabízím ozdravovny, léčebny i lázně, ale nadšení nevidím. Přesvědčím asi pětinu," líčí dětská lékařka z Ostravy-Radvanic Eva Schallerová.
Inverze a tím pádem vysoké koncentrace polétavého prachu trápí většinu Česka. Nejhorší je situace na Ostravsku, střední a jižní Moravě a ve východních Čechách. Stav ve čtvrtek 3. listopadu.
Lékaři jsou podle ní často neúspěšní především proto, že rodiče odrazuje povinnost hradit regulační poplatky a dopravu dětí. "Mám tu třeba těžkého astmatika, který by potřeboval lázně, ale maminka říká, že na to nemá," popisuje zkušenost Schallerová.
Smog vytrvalecSeverovýchod České republiky trápí smog už od úterý 1. listopadu. Také v pátek překračují koncentrace prašného aerosolu povolené limity, nejvíce v Bohumíně na Karvinsku. Ze třinácti stanic v Moravskoslezském kraji jen dvě uvádějí podlimitní hodnoty velmi jemného prachu, a to ve Frýdku-Místku a v nedalekém Třinci. Meteorologové upozorňují, že nepříznivý stav bude pokračovat i o víkendu. |
Podle ní jde přitom o pseudoproblém. "Chodí za námi zástupci ozdravoven, nabízejí své služby, jsou dokonce ochotni přispět i na dopravu, ale rodiče odmítají. Přitom těch šedesát korun za den není moc, doma utratí za dítě víc," míní.
O školní pobyty je ale zájem
Zajímavé je, že na školní ozdravné pobyty, které jsou kratší a mohou vyjít i dráž než ozdravovna, rodiče přispívají ochotněji.
Dokazuje to i fakt, že devatenáct ostravských mateřských i základních škol se rozhodlo vyjet s třídami v období od 1. listopadu do 30. dubna do hor nejméně na čtrnáct dní a svými žádostmi o dotace vyčerpaly městský Fond pro děti ohrožené znečištěným ovzduším. Zájem dokonce předčil možnosti, nakonec si osmnáct škol rozdělí téměř jedenáct milionů pro 2 449 žáků.
"Pro rodiče, kteří pracují, je výhodnější poslat děti do hor se třídou. Školáci tak nepřijdou o výuku a kvůli menším dětem si rodiče nemusí brát dovolenou - do ozdravovny je většinou doprovázejí," vysvětluje Schallerová.
"Ozdravovny mohou podle zákona přijímat děti až od tří let věku, kdyby mohly už od jednoho roku, naplnily by se," míní.
