Vary dělají mrtvého brouka. S Faganem o dluhopisech jednat nebudou

Primátor Karlových Varů zrušil schůzku s právníkem Edwardem Faganem. Ve čtvrtek s ním měl jednat o dluhopisech z roku 1924, na jejichž základě známý americký advokát požaduje od města pro své klienty deset miliard korun.

Karlovarské dluhopisy z roku 1924. | foto: Muzeum cenných papírů

Na taktice dělat mrtvého brouka a s Faganem vůbec nejednat se karlovarský primátor Petr Kulhánek domluvil s ministrem financí Miroslavem Kalouskem.

Právník Ed Fagan

Americký právník Ed Fagan si získal renomé jako advokát obětí holocaustu a nuceně nasazených, kterým vymohl značné částky. V únoru 2001 oznámil úmysl hájit odpůrce jaderné elektrárny Temelín a vyzval českou stranu, aby předložila dokumenty o bezpečnosti elektrárny. Po čase se ale ze sporu o Temelín stáhl.

"Vzhledem k tomu, že podle dosavadních právních rozborů není jakákoli vazba mezi tehdy vydanými dluhopisy a současným právním subjektem Město Karlovy Vary, domluvili jsme se s ministrem na tom, že žádná komunikace mezi městem a Edwardem Faganem nebude," řekl primátor Kulhánek.

Deset miliard korun chce Fagan na základě dluhopisů, které město nechalo vydat v roce 1924 (čtěte zde).  Původně se chtěl primátor s Faganem sejít, v úterý večer ale schůzku naplánovanou na čtvrtek zrušil. Podle primátora žádný náhradní termín nebude. S právníkem vůbec jednat nechce.

"Vyloučíme tak jakákoli rizika oslabení zájmu města a České republiky. Jsem v této věci na doporučení ministerstva financí velmi obezřetný, aby nevznikly spekulace, kterých by se mohl Fagan v budoucnu chytat," řekl na tiskové konferenci Kulhánek.

Sám nepředpokládá, že by kvůli dluhopisům město v budoucnu podnikalo nějaké kroky. Pokud přece jen ano, určitě by je prý konzultovali s ministerstvem financí i Českou národní bankou.

Dluhy nejsou fikce, stát o nich s věřiteli jednal ještě v roce 1984

Rudolf Píša z pražského Muzea cenných papírů upozorňuje, že požadavek na splacení karlovarských dluhopisů má reálný základ. Dluhopisy vydané v roce 1924 měly třicetiletou splatnost a jako zástava za ni sloužil tehdy veškerý nemovitý majetek města.

"V době poválečné obnovy Československa byla 31. prosince 1946 uzavřena dohoda s vlastníky dluhopisů a stát převzal záruku za splácení těchto dluhopisů. Současně byla snížena úroková sazba na 4 % s prodloužením splatnosti do 1. ledna 1966," uvedl Píša. Dodal, že problémy se splácením však pokračovaly. Ještě v květnu 1984 podle něj tehdejším ministerstvo financí ČSSR se zahraničními majiteli dluhopisů podepsalo memorandum o zaplacení neuhrazených dluhopisů.

Samozřejmě nic platit nechceme, říká ministr Kalousek

Jak zněla vaše dohoda s panem primátorem Kulhánkem ohledně postupu k americké žádosti o splacení dluhopisů?
Je úplně normální, že v případě, je-li uplatňován vůči veřejným rozpočtům nějaký požadavek na placení, tak veřejné rozpočty přijmou příslušnou strategii. A součástí té strategie je, že se nezveřejní. Jsem ve spojení s panem primátorem, ale chcete-li, abych prostřednictvím jakéhokoliv tisku říkal, jakou tvoříme strategii, tak vás prosím o pochopení, že nic takového neudělám, protože samozřejmě nechceme nic platit.

Není to tedy tak, že byste nechtěli na žádost z americké strany reagovat?
Ne, reagovat musíme. Teď jde o to, kdo a na jaké úrovni. Je to otázka vyjednávací, popřípadě potom nějaké arbitrážní strategie.

Z vyjádření pana primátora ale vyplývá, že jste inicioval zrušení schůzky s právníkem Faganem.
Já nemohu panu primátorovi nic nařizovat. Jen mu mohu říkat doporučení, jak postupovat.