Na straně 42 obsáhlého pozměňovacího návrhu je na první pohled nenápadný odstavec, odkazující ke změně zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Podle ekologů však ovlivní dvě třetiny případů záborů půdy.
Přílepek totiž umožňuje, aby bylo výhodnější zabírat pole pro výstavbu hal v průmyslových zónách, které vyrůstají na okrajích měst. Developeři by nově nemuseli vůbec platit za zábor orné půdy. Nenápadný přílepek k zákonu se má vztahovat také na dálnice nebo vedení vysokého napětí.
"Průmyslová zástavba nyní zabírá asi 59 hektarů zemědělské půdy týdně, často úplně zbytečně. V devadesátých letech se v Česku zastavělo více jak 5 tisíc hektarů, ale mezi roky 2000 a 2010 to bylo již přes 25 tisíc hektarů. Rychlost zástavby se neustále zvyšuje," stojí ve zprávě ekologů.
Pokud poslanci změnu v zákoně schválí, ubude "chytrých" projektů, jež k nové výstavbě využívají opuštěné tovární areály nebo brownfields. "Poslanci by měli chránit zelenou krajinu pro všechny, nikoli vylepšovat obchody několika developerům. Ministr Chalupa musí rychle zasáhnout proti tomuto zbytečnému a nepopulárnímu návrhu," apeloval Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.
Zruší poplatky, které se v lednu zvýšily?
Až doposud musí developeři podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu zaplatit poplatek za každý hektar zemědělské půdy, který přemění ve staveniště. Podle ministerstva životního prostředí byly poplatky za tento zábor velmi nízké a nestačily bránit tomu, aby se krajina zbytečně zabírala skladišti a překladišti, která by mohla stát na místě opuštěných průmyslových areálů. Proto se od ledna poplatky rapidně zvýšily.
Ministerstvo se chtělo lednovým zvýšením poplatkům přiblížit zbytku Evropy a zachovat nejkvalitnější půdu budoucím generacím pro kvalitní zemědělství. Asi 40 procent celkové výměry zemědělské půdy totiž tvoří takzvaná bonitní půda, která se řadí do 1. a 2. třídy ochrany.
"Pokud nyní dovolíme ji zabrat, zbude nám pro zemědělství méně kvalitní půda, kde bude v budoucnu potřeba investovat do zúrodňovacích opatření, hnojiv a podobně. Zvýšení poplatku u té nejkvalitnější půdy proto bylo v lednu až desetinásobné," vysvětlil vedoucí oddělení ochrany půdy Václav Marek z ministerstva životního prostředí.
Podle lednových tabulek například se za hektarový pozemek zařazený ve třetí bonitní třídě (průměrná půda - pozn. redakce) zaplatí poplatek 300 tisíc korun. Loni to bylo 61 tisíc korun.
O přílepku se bude hlasovat na konci října
Přílepek už schválil hospodářský výbor Sněmovny a v pátek 23. září byl načtený na schůzi Sněmovny, o jeho přijetí budou poslanci hlasovat v týdnu od 24. října. Dodatek podporují ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek z ODS i parlamentní zpravodaj zákona Milan Urban z ČSSD.
"Poplatek za vynětí ze zemědělské půdy se zvýšil tak dramaticky, že za uplynulé měsíce roku 2011 skoro nikdo tu zemědělskou půdu nevyjímá a peníze se přelévají z jedné kapsy do druhé. Například při stavbě komunikace vezme Státní fond dopravní infrastruktury peníze na poplatek, které přelije Pozemkovému fondu. Vláda by proto měla mít možnost udělit výjimky, mezi které by patřila dopravní infrastruktura, energetická infrastruktura, strategické průmyslové zóny a podobně. Nebude to automatické, výjimku udělí vláda po zvážení konkrétního případu," zdůvodnil podporu Urban.
Ale výjimky jsou podle ekologů zrádné. "Vyjmout ze zákona, který se snaží zabránit zastavění české krajiny, platnost pro ty stavby, které ji ohrožují zdaleka nejvíce, podkopává smysluplnost práva jako takového," míní Petra Humlíčková ze Zeleného kruhu.
Změna v podobě přílepku není žádoucí ani podle ministerského experta Marka. Velcí investoři se smysluplným projektem se podle něj přizpůsobí i vyššímu poplatku, který je podle něj i nyní v Česku nižší než v zemích západní Evropy.
"Nejčastějším argumentem pro přílepek je, že není zájem investorů. Ale nikdo si už nechce uvědomit, že i stávající průmyslové zóny zejí prázdnotou a že nyní neprožíváme žádný ekonomický boom, který by tomu nahrál," míní Marek s tím, že úkolem ministerstva je chránit kvalitní půdu. Nízké poplatky navíc lákají zahraniční investory, kteří si tu saví skladiště a překladiště.
Ministerstvo neví, jak se k přílepku postaví
Poplatky za vynětí kvalitní půdy ze zemědělského půdního fondu se v lednu výrazněji zvýšily poprvé po téměř dvaceti letech. Povinnosti platit tento poplatek byly dosud zbavené výhradně pozemky, u kterých by poplatek smysl neměl, tedy například čističky, rybníky, zahrady nebo obytné domy uvnitř zastavěného území.
Ministerstvo životního prostředí si za lednovým zvýšením poplatků stojí a považuje to za důležitou změnu. Přesto zvažuje další výjimky a není jasné, jak se k přílepku nakonec postaví.
"V souvislosti se zvýšenými odvody vnímáme dva problémy, nad kterými je potřeba se zamyslet. Za prvé to jsou projekty, do kterých stát investoval pomocí investičních pobídek. Za druhé to jsou obce, které ještě před přijetím zákona o zemědělském půdním fondu změnily svůj katastr za účelem konkrétní investice a teď jim navýšení ceny brání v realizaci projektu. O těchto dvou bodech jsme připraveni debatovat, stejně tak o tom, jestli je přílepek k zákonu v této podobě tím nejvhodnějším řešením," uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Michaela Jendeková.
Návrh je podle ekologů navíc v rozporu s Programovým prohlášením vlády a připraví státní rozpočet o 1,6 miliardy korun. Premiér Petr Nečas však rozpor přílepku s Programovým prohlášením vlády nekomentoval. "Jsme srozuměni se stanoviskem ministerstva životního prostředí," vzkázal jen přes svého mluvčího Jana Osúcha.
