Když byl československý Němec Rudolf Hadwiger v padesátých letech na vojně, absolvoval prý tvrdý výcvik včetně několikaměsíčního života v polním táboře. Kamarádi na důstojníky i na podmínky nadávali, on si nestěžoval. "Mně to nepřipadalo nějak moc zlý," vzpomíná. "Ale kluci vždycky říkali: Rudi, co ty jsi zač, tebe nic nerozhází!"
Hadwigerův rodný (a už zbouraný) dům.
Pana Hadwigera ten výše citovaný údiv docela vystihuje: vzhledem ke své národnosti měl dost těžký život, ale když o něm vypráví, nikdy si nestěžuje, většinou se směje. Jako by všemi vypjatými událostmi 20. století zvláštně proplouval, vyrovnaný a soustředěný na práci, smířený s tím, že mu pánbůh na zemi přichystal úděl, který je třeba přijmout a nedělat si z toho zbytečně těžkou hlavu.
Rudolf Hadwiger· narozen roku 1929 v německé rodině v osadě Nýznerov (Niesnersberg) · v roce 1945 prošel výcvikem Volkssturmu v Dolní Lipové (Nieder-Lindewiese) · jeho sestra Anna Hadwiger byla po válce odvezena do lágru na Sibiř · v září roku 1946 rodina internována v Muně Mikulovice · roku 1948 celá rodina vystěhována na Jihlavsko · roku 1953 mu bylo uděleno československé občanství · návrat domů až po vojně v roce 1956 · v roce 1962 byla část Nýznerova zničena ženijním vojskem · rodná obec jeho ženy Margarety Pache Kamenná (Steingrund) byla zničena v roce 1961 |
Narodil se v roce 1929 v Nýznerově (něm. Niesnersberg, okres Jeseník). Skoro celý život prožil v rodné obci ležící v krásné krajině Rychlebských hor pod vodami Nýznerovského vodopádu. Ve vesnici bylo až do roku 1945 výhradně německy mluvící obyvatelstvo. Rudolf měl sedm sourozenců a aby se rodina vůbec uživila, musel jít v jedenácti letech pracovat do blízkých Skorošic (něm. Gurschdorf) k sedlákovi Frehligovi. Domů se vracel jen na neděli.
Když Němci okupovali Československo, nežilo se Hadwigerovým o nic snáz než předtím. V patnácti letech musel "Rudi" na výcvik Volkssturmu (německá domobrana) a poté, v březnu 1945, k odvodu, odkud byl naštěstí na několik měsíců vyreklamován jako nezbytný pomocník na polních pracích. Mezitím druhá světová válka skončila.
Jenže pak začaly nové strasti. Během roku 1946 byli němečtí starousedlíci z oblasti vyháněni, před odsunem je úřady soustředily v komplexu Muny Mikulovice, což byl někdejší zajatecký tábor, muniční továrna a sklad. Rodina Hadwigerova tam strávila jen čtrnáct dní: zjistilo se totiž, že chybí lesní dělníci – a tak Hadwigerovi neputovali do Německa, ale zpátky do prázdné vsi. Do roku 1948 pracovali v okolí, pak je vystěhovali na Jihlavsko a poslali na práce na státním statku poblíž obce Svatá Hora. Ani to Rudolfovi nevadilo: s dobytkem to uměl tak, že ho vyhlásili (to už po komunistickém převratu) "nejlepším pracovníkem".
Rudolf Hadwiger o Vánocích roku 2010.
Hadwigerovi nevstoupili do nacistických organizací, jedině Rudolfova starší sestra Anna se roku 1945 stala členkou skupiny Wehrwolf, která měla po příchodu Rudé armády provádět záškodnickou činnost. Anna Hadwigerová se prý jako úřednice nechala pouze zapsat a žádného záškodnictví se nedopustila, za členství nicméně draze zaplatila: Rusové ji ještě v pětačtyřicátém zatkli a deportovali do lágru na Sibiř, odkud se vrátila (do Rakouska) až po osmi letech.
"My jsme o ní celých osm a půl roku nic nevěděli," říká Rudolf: "V třiapadesátém nám zemřela sestra, matka dvou malých dětí. Umřela, a jak jsme ji 26. prosince pochovali, tak 28. prosince jsme dostali první dopis od sestry. Už byla v lágru v západním Německu."
Rudolf Hadwiger, jeho rodiče a německá žena dostali roku 1953 československé občanství a směli zpátky do Nýznerova. Jejich starý svět už ale vzal za své, část obce byla v roce 1962 srovnána se zemí.
Příběhy 20. stoletíOsudům Rudolfa Hadwigera (a také další čs. občanky německého původu Ingeborg Casarové) budou věnovány příští Příběhy 20. století. Premiéra pořadu, který připravili Adam Drda a Vít Lucuk, je v neděli 18. září krátce po desáté hodině dopoledne na Rádiu Česko. ČTĚTE TAKÉ: Příběhy 20. století vyjdou jako komiks, najdete ho i v MF DNES Společnost Post Bellum sbírá vzpomínky pamětníků od roku 2001. S Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů vede internetový portál Paměť národa, kde jsou příběhy k nalezení. Post Bellum žije především díky drobným darům, na jejich webu můžete pomoci i vy a stát se členem Klubu přátel Paměti národa. |
