V depeši se jasně neuvádí, zda byla skupinka Ujgurů vězněná na Guantánamu na Kubě. Washington nicméně v dalších letech jednal s několika dalšími státy o umístění podobného počtu ujgurských zajatců z Guantánama.
Podle depeše z 20. října 2005 tehdejší ministr vnitra František Bublan zdůvodnil zamítavé stanovisko české vlády bezpečnostními a zahraničně-politickými obavami.
Osud zatčených UjgurůSkupina Ujgurů pobývala v roce 2001 v Afghánistánu a Američané je zadrželi po zahájení invaze do této země. V roce 2004 ale americká vláda uznala, že Ujguři nepředstavují pro zemi nebezpečí, a měli být tudíž posláni do svých domovů, stejně jako byly poslány domů desítky jiných zadržených. Vzhledem k tomu, že je tato turkofonní muslimská menšina komunistickým režimem v Pekingu pronásledována, však Washington nechtěl zajatce vrátit do Číny a hledal pro ně útočiště v jiné zemi. Autor. ČTK |
Bublan sdělil tehdejšímu velvyslanci Williamu Cabanissovi, že Ujgurové podstoupili výcvik mezi extremisty, a proto by mohli být hrozbou pro vnitřní bezpečnost České republiky.
Proti přijetí Ujgurů by byla i EU, tvrdil Bublan
Zároveň upozornil, že přijetí Ujgurů by zhoršilo už tak napjaté česko-čínské vztahy. Vyjádřil rovněž obavu, že by usazení zajatců v Česku mohlo ohrozit snahu Prahy o vstup do schengenského prostoru, neboť ostatní země Evropské unie se přijetí zajatců podezřelých z terorismu bránily.
Proti přijetí zajatců z Guantánama vystupovali i Bublanovi nástupci na ministerstvu vnitra. Ministr Ivan Langer v roce 2009 prohlásil, že Česko neuvažuje o přijetí ani jediného vězně z kontroverzní americké základny. Rozhodnutí potvrdil i Langerův nástupce Martin Pecina.
V roce 2006 přijala pět zadržených Ujgurů Albánie. Další Ujgurové byli v roce 2009 umístěni na Bermudy a do tichomořského státu Palau. Loni přijalo dva čínské Ujgury Švýcarsko.