Francie, konkrétně Nicolas Sarkozy, se stal v Libyi fakticky národním hrdinou za to, jak urputně prosazoval spojenecký zákrok proti Kaddáfímu. Francie také jako první už 10. března uznala rebely, tedy Přechodnou národní radu, jako legitimní zástupce země.
Jinak řečeno, Francie na pádu Kaddáfího vydělá. Podle čtvrtečního vydání Libération uzavřela Paříž dohodu o ropě s povstalci hned na počátku konfliktu.
Deník Libération své informace opírá o dopis ze 3. dubna, tedy 17 dní po vydání rezoluce Bezpečnostní rady OSN, která umožnila použití síly k ochraně libyjských civilistů před útoky armády Muammara Kaddáfího. Pro připomenutí, 17. března OSN vyhlásila nad zemí bezletovou zónu.
Úřední dopis je adresován katarskému emírovi, který byl prostředníkem mezi Francií a rebely. Píše se v něm o dohodě "přidělující 35 procent surové ropy Francouzům výměnou za úplnou a stálou podporu naší rady".
Je přirozené, že se Libye obrátí nejdříve na své podporovatele
Francouzské ministerstvo zahraničí se k tomu jednoznačně nevyjádřilo, ale mluvčí libyjských povstalců řekl, že taková dohoda není. Francouzský šéf diplomacie Alain Juppé se dušoval, že o takovém dopise nic neví.
"Co já vím, je, že Přechodná národní rada řekla velmi otevřeně, že v rekonstrukci Libye se obrátí přednostně na ty, kdo ji podpořili. To se mi zdá logické a správné," řekl pro rádio RTL.
"Nejsme sami. Italové a Američané tam jsou také," poznamenal. "Říkali nám, že tato operace bude drahá, ale že jde stejně tak o investici do budoucna. Demokratická Libye je zemí, která se rozvine, stane se prvkem stability, bezpečnosti a rozvoje v regionu," uvedl ministr zahraničí Juppé.
Experti říkají, že Libye nepotřebuje rozdávat dárečky, a navíc že se rebelové nedávno zavázali pokračovat v kontraktech z dob Kaddáfího včetně těch s Čínou. Politická protekce by mohla přijít na řadu prý až v nových smlouvách.
Ropné giganty čekají na smlouvy
Libye je jednou z největších afrických zásobáren ropy se 44 miliardami barelů. Ještě počátkem roku produkovala 1,6 milionu barelů denně, čímž se řadila na 17. místo na světě. Poslední měsíce se však těžba omezila na minimálních 50 tisíc barelů na den.
Hladově na smlouvy čekají ropné giganty jako dosud silně zastoupená italská Eni, francouzský Total, který by ji mohl sesadit, anglosaské BP a Shell, americký ExxonMobil a španělský Repsol.
Nyní je nutné čekat na stabilizaci situace. Povstalci ve čtvrtek potvrdili, že zajali jednoho z Kaddáfího nejbližších, bývalého ministra zahraničí, zřejmě Abdala Atího Ubajdího. Kaddáfí se však stále skrývá.
Ve čtvrtek se o dalším osudu Libye bavili politici 49 zemí v Paříži. Konferenci zorganizovali Francouzi s Brity, kteří stáli u zrodu rezoluce OSN v březnu, jež dala základ vojenské akci.
Do Paříže přijeli nejvyšší představitelé libyjské Rady Mustafá Abdúl Džalíl a Mahmúd Džibríl, aby představili plán cesty k demokracii, ale také žádost o pomoc s rekonstrukcí. Jejich cílem je dostat se ke zmrazeným Kaddáfího aktivům v zahraničních bankách.
Ke čtvrtku se uvolnilo zhruba 4,5 miliardy eur z amerických a britských účtů, na kterých leží balík asi 50 miliard. Další dvě miliardy dolarů uvolní nyní, po svolení OSN, i Francie a další dvě miliardy eur Nizozemsko.
Na konferenci Češi chyběli, ale dorazila i čínská delegace a Rusové, kteří ve čtvrtek také uznali národní radu za legitimního představitele Libye. Obě země mají samozřejmě zájem o ekonomickou spolupráci s Libyí.
Libyjský export ropy
