"Volali mi z policejního prezídia, se kterým už delší dobu spolupracujeme. Tu situaci je nutné řešit, jinak bude napětí eskalovat," řekl Kumar Vishwanathan.
Kumar Vishwanathan Český aktivista, pedagog a sociální pracovník indického původu. V roce 1990 uzavřel manželství s Češkou, se kterou se poznal při studiích na univerzitě v Moskvě, a přestěhoval se za ní do Olomouce. Po povodních v roce 1997 se přestěhoval do Ostravy, kde se začal věnovat jako streetworker a komunitní pracovník romské menšině. Byl jedním z hlavních iniciátorů projektu Vesnička soužití pro Romy a majoritní etnikum. V letech 1999, 2003 a 2005 byl členem Rady vlády ČR pro lidská práva. |
Na Šluknovsko se chystá ve čtvrtek, nebo v pondělí. Nyní je totiž s romskými dětmi na táboře u slezského Jablunkova. "Pro mě je ta oblast neznámá, nikdy jsem tam nebyl. Proto se nejdřív chci sejít s lidmi, pobývat s nimi a zjistit, co je možné dělat," poznamenal Vishwanathan.
Městská policie v Děčíně nabízí svůj recept, se kterým za poslední dva roky zlepšila život na sídlišti Boletice a v dalších problémových místech. Tím receptem jsou romské hlídky složené z lidí, kteří mají skutečný zájem řešit problémy a mají u Romů respekt.
"Je spousta Romů, kterým vadí, že na ně většinová společnost nenahlíží dobře. Uvědomují si, že je to kvůli těm, kteří se nechovají slušně, a mají zájem to změnit. Nám se před dvěma roky přihlásili sami," uvedl ředitel děčínské městské policie Marcel Horák.
Půl roku dohlížel na pořádek zadarmo
Romové z Boletic tehdy nabídli, že budou na pořádek dohlížet klidně zadarmo, jen aby byl klid.
"Přistěhoval jsem se tenkrát za rodinou do Boletic přímo z Děčína. Když jsem viděl, jak to v Boleticích vypadá a jak nám lidi nadávají, šel jsem na magistrát a nabídl, že vezmu pár kluků a budeme hlídat u školy, aby romské děti neokrádaly a nenapadaly ostatní," řekl třiapadesátiletý Milan Horvát.
Půl roku dohlížel na pořádek a neměl za to ani korunu. Někteří z jeho party odpadli, jiní vydrželi. Městská policie pak osvědčeným lidem vyjednala, že jejich práce bude zařazená pod veřejnou službu, takže začali dostávat vyšší sociální dávky.
Dnes už Milanu Horvátovi dává normální plat a dalších osm Romů platí z různých dotací na preventivní programy. Od září přibudou další tři a další tři by mohli přibýt díky projektu, který má vedení městské policie připravený.
"Rozhodně to nejsou vyhozené peníze. Například takzvaný romský mentor, který dohlíží na to, aby odsouzení odpracovali obecně prospěšné práce, dostane za rok 15 tisíc korun. Za to ohlídá šest až osm odsouzených. Kdyby ti lidé trest neodpracovali, šli by do vězení, což by stálo u každého tisíc korun denně. A teď si to znásobte 200 dny, které by museli odsedět, kdyby nevykonali uložený trest nad 400 hodin," vypočítává ředitel Horák.
Počet stížností v Děčíně klesl o dvě třetiny
Pro městskou policii je ale podstatné, že v problémových lokalitách klesl počet stížností díky romským hlídkám o dvě třetiny.
"Lidé nám dřív nedůvěřovali, ale dnes už chodí spíš za námi než za strážníky. Děláme to totiž po svém, i když zákony samozřejmě dodržujeme. Pár Romáků už náš tlak nevydrželo a utekli odsud. Ostatní se smířili s tím, že nepovolíme," poznamenal Milan Horvát.
Děčínští strážníci jsou přesvědčení, že romské hlídky by zlepšily situaci i v městech na Šluknovsku. "Pokud radnice budou mít zájem, rádi jim poradíme, jak sehnat kvalitní lidi, jak je vyškolit a kde na ně sehnat peníze. Naši lidé mnoho Romů na Šluknovsku znají, takže mohou pomoci i s jejich výběrem," poznamenal ředitel Horák.
To potvrzuje i Horvát. "Hlavní je, aby do této služby nepronikl nikdo z romské rodiny, který nyní Šluknovsko ovládá. To by naopak situaci ještě víc zkomplikovalo," upozornil zasvěceně.
Radnice v Rumburku už o možnostech zřídit romské hlídky začala jednat. "Jsme tomu více než naklonění. Mluvili jsme o tom s romskými aktivisty a agenturou pro sociální začleňování. Vítáme všechny dobré nápady, protože chceme situaci nejen zklidnit, ale vyřešit ji také do budoucna," řekla mluvčí Rumburku Gabriela Doušová.
Varnsdorf opíše litvínovské vyhlášky
Další rady nabídli strážníci z Litvínova, kde se na sídlišti Janov osvědčil projekt nulové tolerance. "Víme, jak v některých případech postupovat, aby se město nespálilo. Například naše vyhlášky už lze jen vzít a doplnit do nich názvy místních lokalit," konstatoval ředitel litvínovských strážníků Martin Klika.
Litvínovský program nulové tolerance se skládá z mnoha opatření od vyhlášek o zákazu posedávání na zídkách a zábradlích přes nastupování předními dveřmi do autobusů po důsledné kontroly žadatelů o sociální dávky. Litvínov například dává stravenky místo peněz lidem přistiženým u automatů, odebírá je sběračům kovů nebo těm, kdo si pro dávky jezdí autem.
"Zatímco při prvním setkání s nespokojenými lidmi jsme se nemohli vejít do sálu, loni už jich přišlo jen pětadvacet. To myslím o úspěchu našeho programu vypovídá víc než všechna čísla," hodnotí Klika.
Starosta Varnsdorfu Martin Louka už avizoval, že zkušenosti z Litvínova chystá přenést i do svého města (rozhovor se starostou zde).
