V obci se buduje kanalizace a měřící stanice stojí přímo vedle stavby. Proto tak vysoká čísla. S prachem se tu místní potýkají už přes rok a ještě chvíli budou. Průměrný roční limit tu byl překročen více než dvojnásobně. V desítce nejhorších lokalit v Česku je obec jediným místem z jiného regionu než z Ostravska a Karvinska.
"Je to tu strašné, pomalu na respirátor. Projede auto a všude se rozvíří prach, s kočárkem se na ulici vyjít skoro nedá, a když tu postavíte auto, za chvíli je celé zaprášené," stěžuje si žena, která v obci pracuje.
"Podél měřící stanice jsou tři ulice a ve všech se kopalo, takže to bylo náročné, navíc loni bylo suché léto, takže i když se kropilo, nebylo to nic platné," připouští starostka obce Jaroslava Štancová a slibuje, že kanalizace bude dokončena do konce roku.
Malé prachové částice jsou nebezpečnější
Podle mluvčí ministerstva životního prostředí Michaely Jendekové je v rámci procesu EIA (posuzování vlivů na životní prostředí) hodnocen dopad stavby na kvalitu ovzduší.
"Pokud dochází k překračování některých z imisních limitů, pak by měla být doporučena opatření, která jejich překračování vyloučí. Pokud toho nelze přijatými opatřeními dosáhnout, pak by stavba neměla být z pohledu ochrany ovzduší doporučena k realizaci," říká Jendeková.
Zdravotní rizika nemusí podle Bohumila Kotlíka ze Státního zdravotního ústavu souviset s mírou koncentrace větších prachových částic ve vzduchu. Pro odhad zdravotních rizik je důležitější podíl těch menších.
"Ty větší jsou víc vidět, a když je člověk vdechne, zachytí se na sliznicích, nedostanou se až do dýchacího ústrojí a člověk je může spolknout, vykašlat nebo vysmrkat. Navíc rychleji spadnou, ale menší částice se drží ve vzduchu déle a mohou se dostat do plic," říká Kotlík.
Co však v obci není dočasně, je zvýšené množství arsenu ve vzduchu. V republice překročila loni limity jediná dvě místa, obě jsou na Kladensku. Vedle Stehelčevsi je to měřicí stanice v Kladně-Švermově. Ta je však atypická svým umístěním – leží u zástavby s mnoha lokálními topeništi, parkují tu auta, silnice je jen sto metrů vzdálená a také leží téměř v nejnižším bodě města, kde se škodliviny "drží".
Lidé šetří a topí uhlím a dřevem
Ve Stehelčevsi, Švermově a pražských Řeporyjích však není vysoký výskyt arsenu překvapivý. "Jsou to tři lokality zcela typické spalováním fosilních a pevných paliv. Hodnoty se tu poslední roky drží nebo pomalu narůstají, protože lidé přecházejí od dražší elektřiny a plynu k uhlí a dřevu," říká Kotlík.
V Česku loni přibylo i rakovinotvorného benzo(a)pyrenu, jeho koncentrace je v kraji nadlimitní v kladenském Švermově a Brandýse nad Labem v Praze-východ. Jinak situace v kraji koresponduje s celorepublikovým trendem.
"Výskyt prachu ve vzduchu nejvíce ovlivňuje doprava a domácí topení. A loni byla tuhá zima a lidé hodně topili," vysvětluje Jana Ostatnická z Českého hydrometeorologického ústavu. Podle ní je kvalita ovzduší dlouhodobě horší na Kladensku, naopak lépe je na tom jih kraje.
