"Musíme postavit chrám demokracie a nemůžeme zachovávat místo oslavující diktátora," prohlásil v rozpravě poslanec Enkeled Alibeaj z vládnoucí Demokratické strany.
Opozice svůj odpor proti zákonu zdůvodnila tím, že stavba nového sídla zákonodárného sboru, které není zapotřebí, neúměrně zatíží státní rozpočet. Náklady zamýšlené výstavby nové budovy parlamentu vládní orgány nezveřejnily.
Enver Hodža v roce 1945
Mnoho albánských intelektuálů odmítá demolici mauzolea přezdívaného podle jeho tvaru "pyramida". Domnívají se, že jde o součást kulturního dědictví a kolektivní paměti národa.
Mauzoleum navrhla diktátorova snacha a bylo postaveno v roce 1988, tři roky po Hodžově smrti. Po pádu komunismu v zemi sloužilo jako konferenční centrum a konaly se v něm kulturní akce. Za války v Kosovu se v něm usídlilo NATO.
Enver Hodža autoritativně řídil zemi od druhé světové války až do své smrti v roce 1985. Albánie se za tu dobu dostala do naprosté mezinárodní izolace a její zaostalost se prohloubila.
