Výbor při OSN urguje českou vládu, aby dbala na její doporučení. Od posledně vydaných v roce 2003 se podle něj v Česku příliš nezměnilo a stát se stále potýká s nekoncepčním a nedostatečným řízením systému na ochranu práv dětí.
Výbor pro práva dítěte OSNJe to kontrolní orgán, který dohlíží na dodržování Úmluvy o právech dítěte a v pravidelných intervalech hodnotí dosažený pokrok v implementaci Úmluvy v jednotlivých zemích. Česká republika letos v květnu prezentovala Výboru, jak od roku 2003 v ochraně práv dětí pokročila. Výsledkem hodnocení je přes 50 doporučení na vylepšení systému ochrany práv dítěte. |
"Z více než padesáti doporučení, která nyní Výbor státu uložil, vyplývá, že se Česká republika za osm let téměř nehnula z místa," říká Michaela Tetřevová, právnička Ligy lidských práv, která se jednání v Ženevě účastnila jako pozorovatel.
Výbor například naléhavě vyzývá, aby Česko urychleně odstranilo veškeré formy segregace romských dětí a dětí s postižením ve školách.
"Zejména diskriminační praktiky proti nim v rámci vzdělávacího systému," píše v dokumentu. Odvolává se přitom na Štrasburskou deklaraci o Romech z roku 2010, kterou by se měla ČR řídit.
Podle Amnesty International se tak ale dosud nestalo. "Česká vláda v březnu 2010 přijala tzv. Národní akční plán inkluzivního vzdělávání. Avšak jakkoliv byl tento projekt prezentován jako plán na změnu vzdělávacího systému, na diskriminaci na rasovém základě se nezaměřuje a neobsahuje ani konkrétní časově závazný plán vedoucí k desegregaci českých škol," uvádí AI na svém webu.
Váš systém je nekoncepční, vzkazuje OSN
Výbor dále ČR vyzval, aby urychleně přijala "komplexní národní akční plán prevence rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a netolerance" a určila nezávislý orgán, který bude dohlížet na Úmluvy o právech dítěte.
Hlavní nedostatky shledal Výbor v celkové roztříštěnosti systému péče o děti. Ten je nyní rozdělen do několika resortů, které své aktivity vůbec či nedostatečně koordinují. Výbor proto navrhl, aby se hlavním koordinátorem stalo ministerstvo práce a sociálních věcí.
Kritiku si ČR vysloužila i za upřednostňování ústavní péče před náhradním rodinným prostředím, např. pěstounskou péčí či komunitní péčí. V českých ústavech totiž žije 11 tisíc dětí, upozornil před časem projekt Odsouzeni.cz.
Česká republika by dle Výboru měla co nejdříve zahájit proces deinstitucionalizace a podpořit pěstounskou péči. A měla by zvýšit počet sociálních pracovníků, kteří pracují s dětmi a jejich rodinami.
Ministr chystá změny k příštímu roku
Ministerstvo práce a sociálních věcí, pod které spadá většina kritizovaného, prý své rezervy zná. "Z toho důvodu připravujeme novou právní úpravu právní a sociální ochrany dětí," uvedla mluvčí ministerstva Viktorie Plívová.
Lepší podmínky pro ohrožené, postižené nebo odložené děti by měly přijít s druhou fází sociální reformy ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka. "Ta má projít legislativním procesem v druhé polovině tohoto roku, a pokud vše půjde dobře, začne platit s počátkem roku příštího," doplnila Plívová.
Součástí reforem bude například posílení pěstounství a naopak omezení ústavní péče.
