"Návrh k nám dorazil a už jsme ho procházeli," řekl Hospodářským novinám náměstek ministra zdravotnictví Vítězslav Vavroušek. O změnách bude rozhodovat komise odborníků, o jejím složení se rozhodne v pondělí. K návrhům komory přihlédne.
Upravený seznam diagnóz musí být hotový po létě, protože zdravotní pojišťovny mají ušetřit první půlmiliardu korun v lázeňství už v příštím roce.
"V září musíme dát novelu vyhlášky do připomínkového řízení. Pak se připojí k zákonu o veřejném pojištění," řekl listu Vavroušek. Lázeňský sektor ale nechce o peníze z veřejného zdravotního pojištění přijít, argumentuje zásadním poklesem příjmů.
Placené lázně by se nově neměly týkat ani lidí s psychosomatickými poruchami nebo těžkým akné. Procedury na ně údajně nemají žádný vliv.
"Upozorňovali jsme na to už před šesti lety. Medicína jde dopředu, u řady nemocí už lázně nynějším poznatkům neodpovídají," říká Zdeněk Mrozek z vědecké rady ČLK.
Pacientů, kterým pobyt hradila pojišťovna, bylo loni asi 120 tisíc. Zhruba o šest tisíc víc než těch, již si lázně platili sami. To je hlavní důvod, proč bude složité změny prosadit. V komisi totiž zasednou i zástupci lázeňského sektoru. "Do lázní se za peníze pojišťoven podívá jen ten, koho schválí revizní lékař i sama pojišťovna. Další regulační změny jsou zbytečné," řekl listu prezident Svazu léčebných lázní Eduard Bláha.
Pojišťovny dávají ročně na lázně asi tři miliardy korun. Podle Bláhy však výdaje regulují, letos by měl lázeňský sektor dostat už o půl miliardy korun méně.
Provozovatelé jsou připraveni obrátit se v případě potřeby na Evropskou komisi. Jsou totiž přesvědčeni, že jsou v nevýhodě proti odborným léčebným ústavům. Ty poskytují podobnou péči, pacienty do nich ale může poslat i praktický lékař a pojišťovna následně vše uhradí, tvrdí HN.
