"My jsme ti, kteří zničí ponížení a odstraní utrpení, my jsme ti, kteří zboří sídlo nespravedlnosti," recitovala drobná Ajat Al-Ghermezíová koncem března na Perlovém náměstí. V centru bahrajnské metropole Manámy jí v tu chvíli naslouchaly tisíce lidí, kteří se už přes měsíc scházeli a protestovali proti vládě klanu sunnitských Chálifovců.
"Copak neslyšíš jejich pláč, neslyšíš jejich křik," pokračovala dvacetiletá studentka pedagogické fakulty, která verši oslovovala přímo krále Hamada bin Ísá Chálifu. Dav nespokojených Bahrajnců ji pochopil a v závěru vykřikoval: Pryč s Hamadem!
Nepokoje v malém království vypukly v polovině února. Bahrajnce inspirovaly úspěšné revoluce v Egyptě a Tunisku. Do ulic perského státu vyrazila hlavně šíitská většina (přes 65 procent), která si řadu let stěžuje na diskriminaci vládnoucích sunnitů.
Vzdej se, nebo ti zabijeme bratry
Bojovné verše mladé šíitky rozlítily úřady, které záhy po demonstraci vyslaly do domu Ajatiných rodičů policisty, aby dívku zatkli. Ajat nebyla doma, přesto nakonec skončila ve vazební káznici. Muži zákona totiž zadrželi její čtyři bratry a hrozili, že pokud se sama nevzdá, jednoho po druhém zabijí.
To bylo začátkem dubna. Dívčina matka básnířku vzdoru odvezla na policejní stanici v Al-Howra a pak už ji neviděla. Jen jednou s ní mohla krátce promluvit po telefonu, kdy jí Ajat svěřila, že musela podepsat falešné přiznání.
Mladá dívka byla při výsleších bita a mučena, podle některých aktivistů ji vyšetřovatelé i znásilnili. Dívka je nyní ve vojenské nemocnici a čeká na soud, informoval britský list The Independent.
Bahrjanské úřady zatčení brání. "Čtení poezie tvoří nedílnou součást arabské kultury, co však činí rozdíl, je obsah básně," řekl zástupce bahrajnských úřadů šajch Abdulazíz. "A ona vyzývala k povstání a stavěla se proti současné vládě. To je v této části světa proti zákonu," dodal.
Ženy jsou v Bahrjanu častým cílem represí
Už od začátku roku vlna protestů zaplavuje řadu arabských států, Bahrajn je ale první zemí, která tvrdě postihuje i ženy. Stovky Bahrajnek byly podle aktivistů za lidská práva zatčeny. Mnohé z nich si pak stěžovaly, že byly mučeny a že jim vyšetřovatelé vyhrožovali znásilněním.
"Je nás tady čtrnáct chlapů, co myslíš, že s tebou můžeme udělat," popisovala agentuře Reuters svůj zážitek z vyšetřovací místnosti bahrajnská lékařka. "Je vyhlášený výjimečný stav a tak si můžeme dělat, co chceme," strašili ji prý muži, aby podepsala, co chtěli. Takový argument by už teď neměli používat.
Výjimečný stav, který režim zavedl 15. března, král Hamad ve středu zrušil. Z hlavního města prý zmizeli vojáci i tanky, ale nervozita údajně přetrvává. Sem tam se srotí nepočetná skupinka demonstrantů, které však policie zatím úspěšně rozhání. Opozice se bojí, že represe budou pokračovat.
Chálifovcům navíc už před časem vyrazili na pomoc vojáci z ostatních zemí Perského zálivu, kupříkladu ze Saúdské Arábie. A ti se zatím k odchodu nemají.
Král Hamad vyzval i k národnímu dialogu o reformách. Údajně by měl začít v červenci. Podle Reuters chce vláda ukázat zahraničním obchodníkům a turistům, že je země v pořádku. Království kupříkladu touží uspořádat prozatím odloženou Velkou ceny Bahrajnu.
