Státní ústav pro jadernou bezpečnost eviduje pět tisíc zdrojů, tedy míst, kde se nebezpečné zářiče nacházejí. Z toho je přibližně tisíc vysoce aktivních. Zářiče se používají v řadě oborů, především jako součást různých měřicích přístrojů - například v geodezii nebo v potravinářství. Na zacházení s nimi a ostrahu ale platí přísná bezpečnostní pravidla.
Kontroloři ale nyní narážejí na nový fenomén. Řada firem, jež s nebezpečným materiálem pracuje, totiž krachuje a v rámci insolvenčního řízení přebírá vládu nad firmou správce konkurzní podstaty, který ale nemá zákonnou povinnost se o nebezpečný materiál starat.
Měsíčně Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) eviduje čtyři až pět takových případů. Často staré vedení zmizí, zaměstnanci odejdou a zůstane jen budova s nebezpečným materiálem.
Hlavní jsou peníze, bezpečnost počká
Například v roce 2009 se do takové situace dostala firma zabývající se karotáží (metoda měření vlastností hornin ve stěnách hlubinného vrtu). "Zdroje záření sice byly zamčeny v budově, ale nebyly pořádně chráněny. Museli jsme požádat Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, aby zdroje zabavil," řekla iDNES.cz náměstkyně pro radiační ochranu SÚJB Karla Petrová.
Materiál nakonec skončil na úložišti, celá akce ale stála tři miliony korun ze státní pokladny. Co Petrové vadí nejvíc, je, že v případě krachu firmy nemá úřad možnost, jak nového správce donutit, aby se o nebezpečný materiál staral. "Správce konkurzní podstaty nám řekl, že ho to nezajímá. Že jeho prací je především získat peníze," vysvětlila Petrová.
"Karotážní zdroje jsou přitom poměrně silné a hrozilo reálné nebezpečí. Neoznačila bych to přímo za hrozbu, ale riziko tu rozhodně bylo," popsala případ Petrová.
Varování už funguje, teď je na řadě zákon
Situaci potvrzuje i mluvčí ÚOOZ Pavel Hanták. "Čas od času se na nás v podobných situacích úřad obrací s žádostí o spolupráci. My především zjišťujeme, zda něco z nebezpečného materiálu nechybí, a zajišťujeme převoz do úložiště," řekl Hanták.
Případy tak ukázaly na chybu v zákoně, kdy správce konkurzní podstaty není povinen problém s nebezpečným materiálem řešit. Úřad proto vytvořil varovný systém, kdy seznam firem v konkurzu propojil s databází míst s radioaktivním materiálem. Úředníci chtějí také novelizovat atomový zákon a celý problém vyřešit.
Podle ministerstva spravedlnosti už Státní úřad pro jadernou bezpečnost předložil do připomínkového řízení návrh věcného záměru atomového zákona. Ten předpokládá, že v případě úpadku a vyhlášení konkurzu na firmy, které s radioaktivním materiálem pracují, musí být prioritní povinností insolvenčního správce jeho bezpečná likvidace.
