Podle iniciátorek petice by dobrovolníci pomohli napravit negativní trend posledních let, kdy údajně roste počet případů týrání a naopak klesá odpovědnost lidí za jejich zvířata.
"Kontroly inspektorů veterinární správy často neodhalí týrání. Většina závažných případů se vůbec nedostane k soudu. Stejně jako na Západě by pomohli dobrovolníci, kteří by ve volném čase chodili na kontroly a pořizovali důkazní materiály," tvrdí jedna z autorek petice, ochránkyně zvířat Dana Bočková. Řada lidí už to prý dělá, ale bez jasných pravidel.
Lidé z oboru se v názoru na tuto myšlenku různí. "Nezdá se mi logické, že by vedle inspektorů veterinární správy do toho zasahoval někdo další, kdo nemá takové vzdělání, zkušenosti a praxi," říká vedoucí plzeňského útulku Martin Kuna.
Naopak Marie Lokingová z útulku v Chebu považuje činnost dobrovolníků při odhalování týrání za nezastupitelnou. „Veterina má dost své práce, než aby obcházela lidi a kontrolovala zvířata. Určitě by bylo třeba, aby to dobrovolníci mohli zdokumentovat. Jakmile jdete nahlašovat týrání na policii nebo veterinu, tak každý chce důkazy,“ uvádí.
Soudy jednají pomalu, tvrdí veterinární správa
Podle mluvčího Státní veterinární správy Josefa Dubna je sice možné o tomto záměru jednat, současnou praxi však považuje za dostačující. "Kontroly mohou podle zákona provádět jen osoby k tomu způsobilé, tedy obce, policie a inspektoři krajských veterinárních správ. Ti jsou k tomu vyškoleni, znají legislativu a mají odborné znalosti," říká.
Bočková tvrdí, že by to měli být právě pracovníci veterinární správy, kdo dobrovolníky vyškolí. "Je potřeba, aby se vybrali zodpovědní lidé, kteří neuvidí týrání za každým křivým pohledem," říká ochránkyně zvířat.
Poslankyně Věcí veřejných Kateřina Klasnová, která se touto problematikou zabývá, považuje za prospěšné, aby inspektoři veterinární správy naopak dostali větší pravomoci. "Přišlo by mi docela rozumné, aby mohli zasáhnout bez předem nahlášené kontroly, když někde zvířata trpí," myslí si místopředsedkyně Sněmovny.
Za největší problém považuje časté nepotrestání viníků. S tím souhlasí i mluvčí Duben. "Veterinární dozor společně s policií to dokážou posoudit poměrně jednoduše a brzy, soudy se s tím ale zaobírají dlouho. Když dojde k rozhodnutí až po roce či dvou, tak výchovnost verdiktu ztrácí smysl," tvrdí.
Na nedbalé majitele zvířat by ukázal státní registr
Bočková také považuje za důležité, aby lidé měli větší zodpovědnost za svého psa. Pomohl by prý k tomu především celostátní registr zvířat. "Pak bychom byli schopni vyselektovat nezodpovědné majitele. Když máme čipování, je absurdní, aby nebyla povinnost zanést do registru, komu zvíře patří," argumentuje.
Petice dále požaduje zvýšení spodní hranice trestů za týrání zvířat, zavedení státních kastračních grantů nebo zákaz dalšího držení i chovu zvířat lidem, kterým byla kvůli týrání zabavena.
V tištěné i elektronické podobě petice běží od února. Druhou verzi už podle Bočkové podepsalo přes 15 tisíc lidí. Další budou přibývat do začátku října. "Čekáme totiž na zářijovou umísťovací výstavu zvířat z útulků, od kterých chci osobně zpětnou vazbu," říká ochránkyně zvířat.
Petiční archy poté dostanou poslanci, senátoři a ministerstvo zemědělství. Autorky petice věří, že tlak veřejnosti přiměje politiky k úpravě zákona na ochranu zvířat proti týrání a veterinárního zákona.
Klasnová chválí, že díky novele občanského zákoníku se zvíře už nebude považovat za věc. Další konkrétní návrhy v otázce ochrany zvířat chce připravit až po naplánovaných setkáních s experty. Jedná se však podle ní o komplikované a v parlamentu nepříliš populární téma.
