"Já bydlím na druhé straně a voda k nám přišla odzadu, ne od Labe. Navíc když stoupla spodní voda, tak tekla kanalizací a stříkala z poklopů," neskrývala při slavnostním otevření hráze obavy jedna z mladších obyvatelek Křešic.
Stavbaři místní uklidňují, že zeď bude bezpečná. "Všechny zdi jsou založené na hlubokých podzemních stěnách. Kudy prochází kanalizace, ta místa se utěsňují. A přímo v kanalizaci jsou umístěné protipovodňové klapky. Bez těchto klapek by celá stavba neměla smysl," řekl Martin Doksanský, generální ředitel firmy SMP, která hráz stavěla.
Zástupci Povodí Labe nicméně připouštějí, že proti tak velké povodni, jaká přišla v roce 2002, hráz nepomůže. "Nemohou se všude stavět zdi, které by byly o dva a půl metru vyšší, než jsou teď. To by se, myslím, nelíbilo ani místním lidem," uvedl ředitel Povodí Labe Tomáš Vaněk.
Zeď v Křešicích stála 195 milionů korun. Delší je v Česku jen mobilní hráz v Praze, ta se ale skládá, až když povodeň začne hrozit. V Křešicích se čtrnácti sty obyvateli by tak dlouhou mobilní stěnu lidé nestihli včas postavit. Na montování hliníkových sloupků a profilů jsou ostatně ve vsi proškolení jen dobrovolní hasiči.
"Proto jsme zvolili model, kdy se kombinují klasické pevné zdi a mobilní hrazení, která budou třeba ve vjezdech," poznamenal Vaněk.
