Propad ukázalo letošní placení členských příspěvků, které neuhradilo 45 procent členů. Podle stanov Věcí veřejných (VV) musí každý zaplatit příspěvek do března, jinak o členství přijde. "Členská základna se změnila o zhruba 700 členů," uvedl Pavel Dobeš, který má ve VV na starosti personální otázky.
Oslovení členové VV početní turbulenci přisuzují tomu, že strana je ve velké politice nováčkem. Z úst některých zároveň zní, že se tím do Věcí veřejných promítly rozdílné představy o tom, zda VV měly vstoupit do koalice. Roli pak sehrál i loňský propad volebních výsledků.
"Někdo si myslí, že jsme měli být spíše v opozici, jiní se domnívají, že jsme měli být v koalici, ale prosazovat se razantněji," řekl iDNES.cz místopředseda VV a místostarosta v Praze 5 Jiří Vejmelka. "Na počet členů měl vliv jistě i neúspěch v komunálních volbách," dodal Vejmelka.
Kolik mají členůODS 27 190 |
Místopředsedkyně a poslankyně VV Lenka Andrýsová je v hodnocení zdrženlivější. "U každého člena je to individuální důvod, proto by bylo potřeba zeptat se jich," uvedla Adrýsová. Také ona cítí, že VV se potýkají s problémy politického nováčka, který se do Sněmovny probojoval vůbec poprvé. Navíc do ní vstupovali lidé, kteří s politikou neměli předchozí zkušenosti. "Pro typ strany, jakou je VV, je změna v počtu členů přirozená, protože člověk zjišťuje některé věci v průběhu toho, kdy je ve straně. Teprve pak se rozhoduje," míní Andrýsová.
O odchodu mluvili někteří členové Věcí veřejných už loni. Stranu oslabovaly místy spory o kandidátku. Někteří členové zase pod podmínkou anonymity hovořili o deziluzi, která vystřídala pro VV úspěšné sněmovní volby.
Roli hraje i institut véčkaře nebo velrybaření, míní politolog
Podle politologa Petra Jüptnera ale je rozčarování části členské základny jen jedním z mnoha možných důvodů. "Speciálně u VV existuje několik statutů, jak se ke straně hlásit. Od člena přes véčkaře, tedy registrované příznivce strany. A pokud někdo může participovat na politice strany, ale zároveň nemusí být jejím členem, tak ho k tomu nic nenutí. Ve věcech veřejných se navíc hovoří o změnách stanov, takže i to je faktor, který může hrát roli," uvedl Jüptner.
Členství ve VVPodle stanov strany nejprve musí člověk, který chce do VV vstoupit, vyplnit formulář pro čekatele. Pak měsíc čeká, než ho kontaktuje zástupce strany. Posledním formálním krokem je vyplnění přihlášky do strany. Před přijetím musí projít žadatel roční čekací lhůtou. O přijetí rozhoduje rada VV. Členství v ní stojí ročně 1 000 nebo 200 korun. |
Rozkolísanost členské základny u malých středových stran navíc není nic výjimečného. Potýkala se s ní Strana zelených, Unie Svobody nebo ODA. "Počty členů velmi často oscilují mezi 1 500 až 3 000. Řada z nich ale může být k politice poměrně vlažná," míní Jüptner.
"Disproporce jsou i u jiných stran. Například KSČM si na vysokém počtu členů zakládá, odchylky mají i největší strany ODS i ČSSD. Velmi často se mluví o účelových náborech, tedy černých duších," dodal politolog.
Účelové nábory mohou být podle politologa další důvod, proč mohou být počty členů politických stran jako na houpačce. "Podle odhadů odborníků a lidí, kteří se v politických stranách pohybují, může až třetina členů politických stran patřit k černým duším. Věci veřejné jsou i přes jejich marketingovou strategii strana uzavřená, přísně řízená, takže nemá tolik problémů s černými dušemi. Na druhou stranu kvůli své uzavřenosti může někdo namítnout, že celá strana je velrybářským projektem," míní Jüptner.
V roce 2009 měly VV okolo 500 členů
Členství ve Věcech veřejných stojí stejně jako dříve 1 000 korun ročně. Důchodci, rodiče na mateřské dovolené, studenti a invalidé pak mají příspěvek snížení na 200 korun ročně.
I přes propad má strana nyní více členů než před dvěma lety. Tehdy čítala jejich základna okolo pěti set jmen. Zájem o stranu v roce 2009 nastartovala kampaň před mimořádnými sněmovními volbami. Ty nakonec Ústavní soud zrušil a konaly se až v roce 2010. V nich se Věci veřejné dokázaly probít do dolní komory parlamentu a obsadily v ní hned 23 křesel. V pozdějších komunálních a senátních volbách ale strana už podobný výsledek nezopakovala.
Kromě členů mají Věci veřejné také čekatele. Tedy ty, kteří si požádali o členství ve straně a nyní prochází ročním "testováním", ve kterém se posuzuje například to, jak je ve straně aktivní. Počet čekatelů se za poslední rok víceméně nezměnil. Na konci loňského roku jich bylo 1 035, nyní jich je 1 055, 72 z nich chce strana přijmout do svých řad v dohledné době na jednání rady.
VV čeká na konci května, kdy se koná volební sjezd, změna stanov. Podle Vejmelky by se do ní měla zapracovat také změna pravidel čekatelství. "Můj názor je, že by lhůta měla mít maximálně půlroční," dodal Vejmelka.
