"Samozřejmě, jsem prezident, takže jsem zodpovědný za vše, co se v zemi děje," řekl v rozhovoru pro britský list Guardian. Bašír promluvil s novináři ze Západu poprvé od roku 2009, kdy ho kvůli krveprolití v Dárfúru začal stíhat Mezinárodní trestní soud.
Konflikt v DárfúruKrvavý konflikt v Dárfúru začal v únoru 2003. Chartúm tehdy zareagoval na povstalecké hnutí zorganizováním vlastních arabských milic, takzvaných džandžaví. Ty zahájily etnické čistky černých Afričanů. Jejich výsledkem je tři sta tisíc mrtvých, další skoro tři miliony lidí musely opustit své domovy. |
"To, co se stalo v Dárfúru, je v první řadě starý konflikt, který se táhne už od koloniálních dob," dodal s tím, že vláda dle něj bojovala pouze proti povstalcům. "Je povinností vlády bojovat proti vzbouřencům, neválčili jsme ale s obyvateli Dárfúru."
Násilí pokračuje dodnes
Mezinárodní trestní soud (ICC) ale na konflikt nahlíží jinak. OSN odhaduje, že tam kvůli bojům mezi milicemi džandžaví a separatisty zemřelo 300 tisíc lidí a 2,7 milionu přišlo o domov. Nejhorší situace tam panovala v letech 2003-2004, násilí ale pokračuje dodnes. Jen ve středu zemřelo při střetech 31 lidí.
A právě kvůli Dárfúru se Umar al-Bašír v roce 2009 stal vůbec první úřadující hlavou státu, na níž vydal haagský tribunál zatykač. Soud ho obvinil z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Loni k tomu přidal ještě obvinění z genocidy (více o obviněních Bašíra čtěte zde).
Západ chce režim v Súdánu svrhnout, tvrdí Bašír
Bašír ale už dříve obvinění odmítl a soudu se vydat nehodlá. V rozhovoru pro Guardian se také nechal slyšet, že vše je politicky motivovaná vendeta s cílem svrhnout režim v jeho zemi, podobně jako se dle něj děje v Libyi. Chartúm mimo to odmítá čísla OSN a tvrdí, že v Dárfúru zemřelo 10 tisíc lidí a domov jich ztratilo 70 tisíc.
"Je to politický problém a dvojí metr, protože evidentní zločiny se dějí třeba v Palestině, Iráku a Afghánistánu, ale ty už si před Mezinárodní soudní dvůr cestu nenajdou," uvedl mimo jiné na adresu ICC.
Uprchlický tábor v Čadu pro běžence z Dárfúru
Podle Johna Prendergasta z americké skupiny zvané Enough Project, která se genocidou v Dárfúru zabývá, je Bašírovo ospravedlnění konfliktu nesmyslné. V Dárfúru byl od roku 2003 už osmkrát a během svých cest viděl ohromné množství důkazů, podle nichž se milice zaměřovaly na nearabské obyvatelstvo.
"Ničily jejich obydlí, zásoby jídla, dobytek, vodní zdroje a cokoliv, co by umožňovalo život v Dárfúru. Tři miliony lidí přišly o domov v důsledku vládní politiky, ne kvůli kmenovému válčení či globálnímu oteplování," prohlásil Prendergast.
