"Budou změny, už je to několik let. Museli jsme smlouvu přepracovat více ve stylu 21. století," řekl ČTK ministr Schwarzenberg. Co konkrétně se v česko-vatikánské smlouvě změnilo, však neupřesnil.
Původně vyjednaná česko-vatikánská smlouva upravuje vztah mezi českým státem a římskokatolickou a řeckokatolickou církví. Týká se především působení církve v kultuře, školství, zdravotnictví, sociální oblasti a v resortu ministerstva vnitra. Předpokládá například možnost zřizovat právnické osoby a církevní zařízení.
Smlouva s Vatikánem neřeší financování církví v Česku. I k němu se ale vláda vrátila a ministerstvo kultury připravuje dohodu o majetkovém narovnání s církvemi. Předcházelo jí zmrazení státních peněz duchovním.
Smlouvu s Vatikánem v roce 2003 poslanci odmítli a kritizoval ji také prezident Václav Klaus. Podle něj je výhodnější pro Vatikán a dává výsady katolické církvi. V roce 2004 proto řekl, že ji nepodepíše a doporučil tehdejšímu ministru zahraničí Cyrilu Svobodovi, aby zahájil s Vatikánem nová jednání. To se nestalo a Vatikán naznačil, že by rád viděl smlouvu podepsanou v původní verzi.
Ke smlouvě se stát vrací po obměně politiků - kabinet Vladimíra Špidly vystřídali ministři Petra Nečase. Změny nastaly i v katolické církvi. Miloslava Vlka loni vystřídal loni na postu pražského arcibiskupa Dominik Duka. Ten se jeví jako nadějný vyjednavač. Dokázal se se státem dohodnout na vlastnictví Chrámu svatého Víta a politici se znovu vrátili k majetkovému vyrovnání s církvemi.
Česká republika je podle expertů jedinou evropskou zemí s převážně katolickou tradicí, která nemá vztahy s Vatikánem upravené dohodou.
