Šedesát osm let skrýval plevelem zarostlý park "Heydrichova" zámku v Panenských Břežanech tajemství, o kterém věděl jen Heider Heydrich, syn bývalého zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Pod borovicí u vysoké zdi byl pohřben jeho starší bratr Klaus, který za války tragicky zemřel v deseti letech.
"Do teď jsme se domnívali, že ostatky Klause s sebou odvezla jeho matka Lina v posledních dnech války. Podle Heidera Heydricha to tak ale nebylo. Po válce byl hrob stále zde," řekl badatel a publicista Jaroslav Čvančara, autor několika knih o heydrichiádě.
Klause Heydricha srazilo v říjnu 1943 nákladní auto vezoucí fotbalisty FK Čechie Panenské Břežany z nedohraného zápasu v Úžici. Malý Heydrich boj o život prohrál.
Není bez zajímavosti, že první pomoc mu poskytl židovský lékař pracující spolu s dalšími sto dvaceti vězni v areálu zámku. Gestapo i protektorátní policie řidiče náklaďáku po několika týdnech vyšetřování pustily s tím, že za tragickou nehodu nemohl.
Prolomení ledů, díky Heydrichovu synovi
Heider Heydrich
Šestasedmdesátiletý syn říšského protektora Heider Heydrich přijel letos v březnu na soukromou návštěvu Prahy. Pozval ho Jaroslav Čvančara, když za ním byl loni v Mnichově.
"Znám Heidera Heydricha již delší dobu a mám ho za slušného, současného člověka. Vím, že se věnuje mimo jiné i charitě, a je mi sympatické, že to nijak nedává na odiv. Já osobně jej vnímám jako autentickou osobu, kolem které procházelo drama novodobé historie," říká badatel Čvančara.
Téma heydrichiády je pro něj zvláště citlivé, v červnu 1942 byli v pražských Kobylisích zastřeleni tři jeho příbuzní.
"Byl jsem rád, že syn obávaného Heydricha je ochoten komunikovat," podotýká Čvančara. "Tolik vyžadovaná 'účtování s rodiči' tak, jak je předvádějí někteří potomci nacistů, například Niklas Frank, syn polského 'řezníka' Franka, považuji za teatrální a hloupá. Jsem přesvědčen, že nikoliv mediální 'sebemrskačství', ale pouze vnitřní a hluboká katarze může dojít k upřímnému vyrovnání se s minulostí," vysvětluje badatel, proč Heydricha i s manželkou pozval na několik dní do Prahy.
Do zámku s historikem a synem zastupujícího říšského protektora šla i pětaosmdesátiletá Helena Vovsová, bývalá zámecká zahradnice, a starosta Panenských Břežan Libor Holík.
Záměrná dezinfomace?
Pohled na kdysi krásný empírový, nyní ale zcela zdevastovaný zámek byl podle Čvančary pro všechny deprimující. Pro Heidera Heydricha, který v něm za války strávil několik dětských let, dokonce natolik, že povzdychl: "Kdybych mohl, rád bych pomohl."
V tu chvíli se přičiněním starosty Holíka zrodila mystifikace, podle Čvančary záměrná dezinformace, že Heydrich se zasadí o rekonstrukci objektu z evropských fondů.
Tím ale proti sobě popudil kdekoho, od Svazu bojovníků za svobodu přes vedení Středočeského kraje až po badatele Čvančaru.
Ten ho dokonce podezírá, že tím chtěl sabotovat vznik památníku národního odboje, který kraj s Čvančarou plánují vybudovat o pár stovek metrů dál v takzvaném horním zámku, který za války užíval nacistický generál policie v Praze K. H. Frank.
Historik: Starosta nás podvedl
"Pan starosta dobře věděl, že oprava dolního zámku je nereálná, protože je v soukromých rukou. I přes výslovný zákaz informovat o Heydrichově návštěvě Panenských Břežan média to udělal a ještě jim dal fotografie," zlobí se Čvančara.
Starosta nařčení odmítá a tvrdí, že mu jde o zachování místního domova důchodců v horním zámku. Kraj totiž nedávno oznámil, že domov zruší a vybuduje v něm odbojářské muzeum. "Nikomu jsem nic neřekl, ode mě se novináři o Heydrichovi nedozvěděli," tvrdí Holík.
Heydrichovi podle informací MF DNES bezprostředně po medializaci napsal omluvný dopis. Chtěl se dokonce za ním vypravit do Bavorska, aby mu vše vysvětlil. Heider Heydrich mu ovšem slušně odpověděl, že si nic takového nepřeje a Holíkovým chováním je zklamaný.
