Co má společného majitel Seznamu Ivo Lukačovič, síť heren Serge Fashion nebo výrobce ortéz a zdravotnických vozíků Ortika?
Na první pohled nesourodou skupinu spojuje vášeň pro vrtulníky, které si v posledních letech pořídili za desítky až stovky milionů korun. Létají s nimi jak pro vlastní potěšení, tak kvůli podnikání.
"Zájem o vrtulníky rozhodně stoupá, především o menší typy," říká jednatel firmy Alfa Helicopter Martin Škvrně a potvrzuje tak nový módní trend, který do Česka dorazil po vlně zájmu tuzemských manažerů o menší proudové letouny.
Může za to především pokles cen vrtulníků, hlavně těch použitých. Kvůli krizi a kurzu koruny se dají nejlevnější pořídit už za dva miliony korun, nejdražší stojí kolem 150 milionů.
Rostoucí zájem potvrzují i statistiky Úřadu pro civilní letectví. V Česku létalo k poslednímu prosinci loňského roku celkem 106 vrtulníků, za rok jich přibylo 11 a za první tři měsíce letošního roku na české nebe vzlétly další čtyři. V Česku v tuto chvíli nosí v peněžence vedle řidičáku i papíry na let s vrtulníkem 235 pilotů.
Česko podle lidí z oboru není úplně ideální zemí pro byznysové lety vrtulníků. Podle nich je příliš malé a velká města nemají s výjimkou nemocničních heliportů vhodná místa na přistání. Klienti se tak stejně musí dopravit na okraj města. "Brání se kvůli hluku, ale přitom většina velkých měst takovou možnost má," říká Daniel Málek ze společnosti DSA, která je v Česku největším provozovatelem vrtulníků.
Kellner létá do Jizerek, Tkáč zase do Tater
Přesto si tuzemští miliardáři na lety pod vrtulí zvykli. Často však trvají na tom, aby letěli dvoumotorovým strojem. Například Petr Kellner si dokonce v osadě Jizerka v Jizerských horách, kde má "chalupu", vybudoval i malý heliport. V Česku sice Kellner nemá žádný vrtulník registrovaný, ale v leteckém rejstříku je dohledatelný vrtulník Eurocopter 120 patřící společnosti Impromat CZ. V té figuruje Milan Maděryč, současně šéf dozorčí rady České pojišťovny, která patří pod PPF.
V Česku se vyplatí létat kvůli byznysu nebo zábavě většinou jen tam, kam nevede dobrá silnice – například z Prahy do Krkonoš trvá let půl hodiny, autem nejméně třikrát tolik.
S vrtulníky má zkušenost i spolumajitel J&T Patrik Tkáč. "Létáme maximálně mezi Bratislavou a Tatrami. V Česku to nedává smysl. Dojezdovou vzdálenost do hodiny a půl je lépe jet vozem, vzdálenosti nad hodinu a půl zase letadlem," uvedl pro MF DNES Tkáč.
Pod J&T patřící společnost ABS Jets, která nabízí pronájem tryskáčů, zvažuje podle svého šéfa Vladimíra Petáka, že by k flotile proudových bizjetů zařadila i vrtulníky.
Na provoz je vrtulník dražší než menší proudové letadlo
Přeprava těmito stroji není zrovna laciný způsob dopravy: hodina provozu většího vrtulníku stojí od dvaceti do devadesáti tisíc korun, což už překračuje náklady na provoz malého proudového letadla.
V Česku dnes nefunguje jediná firma, která by nabízela výhradě aerotaxi, všechny vrtulníkářské společnosti mají dopravu lidí spíše jen jako "přidruženou" aktivitu. Hlavně je živí provoz záchranky či letecké práce, protože s vrtulníkem lze přistát s výjimkou měst téměř všude.
Někteří podnikatelé si nakoupili vrtulník jak pro své potěšení, tak pro výdělek: stroje pronajímají dál, pokud o ně má někdo zájem. Například předseda představenstva společnosti Ortika Jiří Slezák tvrdí, že vrtulníkům jako majitel pilotního průkazu na běžná letadla dlouho odolával, dnes však vlastní tři stroje.
"Máme je hlavně na letecké práce. Firem, které toto nabízí, není na trhu tolik, takže se tím dá uživit. Na zbohatnutí to ale není," říká Slezák. Občas vrtulník použije i na služební cestu.
