Kalousek v úterý na ekonomickém Fóru Zlatá koruna uvedl, že bude prosazovat přísnější metr na čerpání státního příspěvku. Ten dnes činí maximálně 150 korun měsíčně a dosáhne na něj každý, kdo měsíčně do fondu uloží alespoň 500 korun.
"Je nutné se zamyslet nad výší státního příspěvku," řekl Kalousek a dodal, že by hranice pro čerpání maxima měla být minimálně dvojnásobná. Klient by tedy musel ukládat měsíčně tisícovku. A uvažuje se dokonce o minimální úložce 1 500 korun.
Podle Kalouska dnes penzijní připojištění neplní svou funkci, protože si lidé ukládají příliš málo, v průměru jen 440 korun měsíčně. "Není to spoření, je to chození pro státní příspěvek," dodal Kalousek.
Stát se však také může snažit znevýhodněním podmínek více lidí "vyhnat" do chystaného nového systému spoření na penzi, který otevře až důchodová reforma.
Z penzijních fondů se stanou penzijní společnosti
Ministerstvo financí chce také umožnit dnešním penzijním fondům, aby mohly investovat agresivněji. Hodlá je přeměnit na penzijní společnosti, které už nebudou muset dodržovat povinnost hospodařit beze ztrát.
Tyto společnosti se tak budou moci pustit do rizikovější a tedy i potenciálně výnosnější strategie investování. Kdo z dosavadních klientů na to nebude chtít přistoupit, zůstane u původních pravidel a přesune se do tzv. transformačního fondu.
"Nová penzijní společnost, která vznikne transformací penzijních fondů, na sebe bude mít navázaný transformační fond," uvedla Klára Król, náměstkyně ministra financí pro finanční trh.
"Klientovi tak zůstanou zachovány všechny nároky a práva penzijního připojištění," dodala. Další podrobnosti ohledně přeměny dnešních penzijních fondů jsou podle Król ještě v diskusi.
O důchodové reformě bude koalice znovu jednat. Debatu opět otevírají Věci veřejné. Chtějí, aby vláda sdělila, jak lidem lépe vysvětlí, že reforma není jen zdražování kvůli vyšší DPH. Strana by také ráda přesvědčila koaliční partnery, aby v nižší sazbě DPH zůstalo více položek, například knihy a tisk či dětské pleny.
