Přístavní město Benghází se v posledních dnech stalo dějištěm největších protestů proti Muammaru Kaddáfímu, který třímá moc v severoafrické zemi už víc než 42 let.
Vláda proti demonstracím několikrát ostře zakročila, podle humanitární organizace Human Rights Watch bezpečnostní složky dosud zabily nejméně 84 demonstrantů. Jen v pátek zemřelo v Benghází nejméně 35 lidí.
Skutečný počet obětí je těžké stanovit. Zahraniční novináři nesmějí od počátku protestů přijíždět do Libye a přístup médií do oblastí střetů je velice omezený. Úřady zatím oficiálně neohlásily žádné oběti.
Provládní manifestace v Libyi (16. února 2011)
Manifestace Kaddáfího příznivců v Tripolisu (17. února 2011)
Podle agentury AFP, která citovala zaručený zdroj, nařídil libyjský generální prokurátor vyšetřování násilí na protestech. O údajném rozehnání tábora opozičníků, při kterém pořádkové síly použily slzný plyn, informovali anonymní svědci.
Místní uvedli, že v Benghází a dalších městech působí příslušníci elitní Chamísovy brigády. Jednotka získala jméno podle Kaddáfího syna, který ji vede. Vojáky doprovázeli milicionáři. Byli mezi nimi i zahraniční žoldáci, nejspíš z Tuniska či ze subsaharské Afriky. Tyto zprávy nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Manifestace Kaddáfího příznivců v Tripolisu (17. února 2011)
Manifestace Kaddáfího příznivců v Tripolisu (17. února 2011)
Obyvatelé některých částí Benghází jsou podle svědků britské stanice BBC bez proudu, nefunguje internet a u vládních budov stojí tanky. Večer prý byla slyšet i střelba, protestující napadli a poškodili budovu státního rozhlasu. Většina lidí se prý bojí ven.
Nepokoje zjevně inspirovaly protivládní demonstrace v dalších severoafrických zemích – v Egyptě a Tunisku, které vedly k pádu tamních dlouhodobých vládců. Nejsou však spolehlivé zprávy, že by zasáhly i jiné než východní oblasti Libye, kde leží Banghází.
Analytici uvádějí, že v Libyi je situace jiná než v dalších zemích severní Afriky, protože Kaddáfí může díky příjmům za ropu zmírňovat sociální problémy a navíc je ve většině země respektován.
Situace v dalších arabských státechProtestní nálady panují i v JEMENU, kde zemřel další člověk. Od začátku protestů v místní metropoli Saná před deseti dny už šestý. Země také hlásí na 150 raněných. Dnešní střety se odehrály v univerzitním areálu, který je hlavní baštou protivládních demonstrantů . Jsou to hlavně studenti, kteří chtějí pád prezidenta Alího Abdalláha Sáliha, spojence USA v boji proti terorismu, který zemi vládne 32 let. Jeho režim navíc neovládá celou zemi, jež se v posledních měsících stala útočištěm teroristické sítě al-Káida. I v ostrovním státě BAHRAJNU bují od pondělí protestní akce proti sunnity ovládané vládě. Hlavní opoziční šíitský blok Vifák odmítl kvůli armádě v ulicích dialog s kabinetem krále šajcha Hamada bin Ísá Chalífy. Korunní princ Salmán teď nařídil stažení armádních jednotek. Když se protestující pokusili znovu se shromáždit na Perlovém náměstí v Manámě, zasáhla proti nim policie se slzným plynem. Nejméně 60-80 lidí skončilo v nemocnici, hlásí Reuters. Masivní nasazení policie zabránilo v ALŽÍRSKÉ metropoli protivládním demonstrantům v plánovaném pochodu. Při srážkách byl těžce zraněn jeden poslanec strany Sdružení pro kulturu a demokracii. Protesty organizují skupiny na obranu lidských práv, některé odbory a jedna malá opoziční strana. Mnozí Alžířané přičítají vládě vinu za vysoké ceny, nezaměstnanost a špatné bytové podmínky. Také se ale bojí, aby v zemi, která se pořád ještě vzpamatovává ze dvou desetiletí konfliktu s islámskými extremisty, nevypukly nové zmatky. Také v KUVAJTU se bouří potomci nomádských kmenů, kteří v zemi trvale žijí a požadují stejná práva, jaká požívají arabští občané země, tedy bezplatné školství a zdravotnictví a rovný přístup k zaměstnání a hlavně štědré sociální dávky. Policie demonstranty rozehnala slzným plynem. Zdroj: ČTK |
