"Běžné operace nebo porody nebudou na odděleních schopní zvládnout. Čtyři z pěti nemocnic nebudou schopny poskytovat akutní péči. V pondělí 14. února proto budeme informovat všechny složky integrovaného záchranného systému o situaci a odešleme dopisy vládě, ministerstvu zdravotnictví, pojišťovnám, praktickým a ambulantním lékařům," vykreslil situaci Běhounek.
Podle něj kraj zřídí ve všech nemocnicích i na krajském úřadě telefonní linku, která bude k dispozici lidem. Na ní by se měli dozvědět patřičné informace.
Pelhřimovská nemocnice nezvládne pečovat o celý kraj
Na přelomu 27. a 28. února bude muset každá nemocnice vyřešit fungování oddělení ARO a jednotek intenzivní péče. Pacienty bude muset převézt z těchto oddělení jinam. Zatím však není jasné, kam.
"Pelhřimovská nemocnice, která by jako jediná na Vysočině byla schopna zajišťovat kompletní péči, nedokáže zvládnout nápor pacientů z celé Vysočiny. Akutních lůžek je tu dvacet, tedy zhruba čtvrtina ze všech akutních lůžek v kraji," upozornil Běhounek.
Zdravotnická záchranná služba má připravený plán na posílení posádek a operačního střediska. V současné době jedná s nemocnicemi o tom, jaký druh péče budou schopné poskytnout v omezeném provozu.
"V každé výjezdové oblasti počítáme s posílením o jednu posádku kvůli očekávanému delšímu transportu do vzdálenějších nemocnic. Jsme připraveni operativně počet posádek i zvýšit," řekla ČTK ředitelka krajských záchranářů Vladislava Filová.
Situace v nemocnicích se zatím nemění. Lékaři si stojí za svým a výpovědi nestahují. Ředitelé zařízení sice vypsali na jejich místa výběrová řízení, nových lékařů však nepřibývá. Na Vysočině podala výpověď více než polovina nemocničních lékařů.
