Daňové bonusy vznikají tehdy, pokud dotyčný uplatňuje slevu na dítě či děti a zároveň má natolik nízké příjmy, že po odečtení těchto slev vyjde záporná hodnota daně. V tom případě mu stát daň neúčtuje, ale naopak mu platí.
Tato situace se nyní týká 338 tisíc rodičů. Stát jim ročně vyplatí téměř 4 miliardy korun, které by tím pádem ušetřil. V novém zákoně se už totiž s tímto bonusem nepočítá.
Bonus by se podle MF DNES měl rušit zejména kvůli jeho zneužívání, a to hlavně cizinci. U nich se totiž v některých případech nedá ověřit, zda děti, na které slevu na dítě uplatňují, jsou skutečně jejich.
Ministr financí nicméně nízkopříjmové rodiny ujišťuje, že o bonusy nepřijdou. "Podpora rodin s dětmi se v navrhovaném zákoně o dani z příjmu nesníží," ujistil. MF DNES ale nevysvětlil, jak to chce udělat, když připravovaný zákon bonusy ruší.
Na daňový bonus má nyní nárok například zaměstnanec s příjmem 15 tisíc korun hrubého, který státu odvede na dani z příjmu 11 tisíc korun ročně. Když ale od daně odečte slevy na své dvě děti, vyjde mu minus 11 tisíc ročně. Ty od státu dostane k březnové výplatě.
Nárok na získání bonusu nemusí mít vždy jen lidé s nízkými příjmy. Hodně totiž záleží na počtu dětí, a tedy na výsledné částce, o kterou si daň sníží. Výhodu mají například i podnikatelé, kteří mají poměrně vysoké příjmy, ale uplatňují si výdajové paušály.
