Rozhovor, během něhož šéf komise Karimova vyzval k propuštění politických vězňů, byl podle Barrosa velmi otevřený. Sám Karimov před novináře nepředstoupil, ale podle některých zpráv hlubší demokratické reformy přislíbil.
Zprávy o příjezdu Karimova do Bruselu zvedly vlnu rozhořčení mezi uzbeckými aktivisty v zahraničí a organizacemi na ochranu lidských práv. Při střelbě vládních jednotek do davu demonstrantů v Andižanu před šesti lety zemřelo až 1 500 lidí. Taškent udává o řád menší počet obětí a mezinárodní nezávislé vyšetřování masakr odmítá.
Evropská unie sankce zrušila před dvěma roky a třiasedmdesátiletý diktátor se nyní konečně vydal do Bruselu. V belgické metropoli ale panují velké rozpaky a k pozvání Islama Karimova se nikdo nehlásí.
"Prezident Karimov se sám rozhodl, že přijede do Bruselu. Věřím, že původně s úmyslem setkat se s generálním tajemníkem NATO," řekl listu The Daily Telegraph Barrosův mluvčí Michael Karnitschnig. "Rozhodli jsme se, že se s ním také setkáme, ale z naší strany mu žádné formální pozvání nepřišlo," odmítl iniciativu ze strany EU.
A v sídle Severoatlantické aliance také kroutí hlavami. "NATO toto pozvání do Bruselu neiniciovalo," řekl serveru euobserver.com zdroj z aliance. "Uvnitř komise panuje kvůli té kritice trochu podrážděnost," dodal mluvčí belgického ministerstva zahraničí Bart Ouvry, který ale popřel zprávy EU, že se belgičtí diplomaté chystají s Karimovem setkat.
Příliš důležitá země
Proti návštěvě uzbeckého diktátora plánuje v Bruselu protestovat Amnesty International, Human Rights Watch se chystá publikovat zprávu podrobně popisující zločiny režimu v Taškentu. Ze středoasijské země pravidelně přicházejí děsivé zprávy o mučení politických vězňů.
Výjimkou není mučení elektrickým proudem či znásilňování zadržených žen. Human Rights Watch v roce 2002 popsala případ zadrženého muslima, kterého bachaři ve vězení uvařili zaživa.
Carevna GulnaraSymbolem uzbeckého režimu je prezidentova dcera |
"Jsem si jistá, že v Uzbekistánu je každý měsíc zabito pět nebo šest politických vězňů. Musíme se zasadit o to, aby evropští státníci nezasedli s Karimovem ke společnému stolu," řekla uzbecká bojovnice za lidská práva Mutabar Tadžibajevová. Stav lidských práv v Uzbekistánu se od zrušení sankcí v roce 2009 podle ní nijak nezlepšil.
Představitelé EU a NATO slibují, že téma lidských práv během jednání s Karimovem rozhodně přijde na pořad dne. Uzbekistán je ale příliš strategicky důležitá země, než aby si mohli státníci v Bruselu Karimova rozzlobit. Prioritou současných rozhovorů jsou energetické zájmy Unie a logistická podpora spojeneckých jednotek bojujících s Talibanem v Afghánistánu, který s Uzbekistánem přímo sousedí.
