Pokud by se na návrhu k chystanému zákonu dohodlo alespoň 300 občanů a dali by takzvanou "hromadnou připomínku", musela by ji podle návrhu VV ministerstva projednat za účasti zástupce občanů.
Podle návrhu, který Klasnová předala svým kolegům ve Sněmovně, by tedy hromadná připomínka občanů byla brána stejně vážně jako to, když se k chystaným zákonům vyjadřují ministerstva, ještě než dostane návrh na stůl celá vláda. Připomínky od jednotlivců by se vyřizovaly najednou a bez přímé účasti těch, kteří se s nimi na vládu či na ministerstvo obrátí.
Inspirace na Slovensku a v severských zemí
"Takové připomínkování zákonů funguje už na Slovensku a je běžnou součástí legislativního procesu v severských zemích," uvedla Klasnová. Její strana tak nepřichází s něčím, co nemá jinde obdobu.
Při přípravě návrhu spolupracovala s bývalým poslancem Oldřichem Kužílkem a jeho občanským sdružením Otevřete.cz. Kužílek se dlouhodobě angažuje v tom, aby měla veřejnost lepší přístup k informacím o jednání politiků a byl jedním z iniciátorů zákona o svobodném přístupu k informacím.
Prosadit návrh, aby mohla veřejnost připomínkovat chystané zákony, nebude mít Klasnová zřejmě jednoduché. "Chce se tím jenom zviditelnit. Lidé přece už teď mohou kontaktovat poslance a ti by se jejich připomínkami měli zabývat," namítá jeden z členů parlamentního podvýboru pro změnu jednacího řádu Sněmovny, poslanec Jeroným Tejc z ČSSD.
Vláda ve svém programovém prohlášení výslovně slíbila "zvýšení účasti občanů na tvorbě práva". Není ale jisté, zda to TOP 09 a ODS budou vnímat podobně jako Věci veřejné, které se deklarují jako strana přímé demokracie a klíčová rozhodnutí si nechávají schvalovat v referendech svých registrovaných příznivců - véčkařů.
Sněmovna řeší i to, jak omezit vliv lobbistů na poslance
Politici nyní shromažďují návrhy, jak by změny pravidel pro jednání poslanců měly vypadat. Počítá se třeba s tím, že zákony mají kolovat už jen elektronicky místo na papíře či s tím, že by pozměňovací návrhy nemohl podávat jednotlivý poslanec, ale jen skupina několika poslanců.
Prodloužit se má také lhůta mezi podáním pozměňovacích návrhů a schvalováním zákonů. Tím se má mimo jiné omezit, aby se do zákonů nedostávaly tolik věci, které tam chtějí protlačit lobbisté.
Ke schvalování změn jednacího řádu Sněmovny, s tím počítá i protikorupční strategie, na kterou už kývla vláda, by se podle Klasnové i Tejce měli poslanci dostat v průběhu letošního roku. O navrhovaných změnách bude podvýbor jednat znovu v únoru.
