Státní hymna v poledne zahájila oficiální část pohřbu, na kterou dorazili prezident Václav Klaus, jeho předchůdce Václav Havel nebo předseda vlády Petr Nečas. I přes napjaté vztahy seděli na pohřbu bývalý a současný prezident vedle sebe a několikrát spolu i polohlasem promluvili.
Jako první vystoupili s projevem předseda Senátu Milan Štěch a současný šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg. Oba ocenili Dienstbierovy politické i osobní postoje.
"Kdyby nás tu viděl, jistě by se usmál nad tím, jak tu sedíme s vážnými obličeji, a našel by na to žert," řekl Schwarzenberg.
V osobním duchu se nesla také řeč Petra Pitharta, kterého s Dienstbierem spojovala nejen politická kariéra po roce 1989, ale především dlouhá léta v disentu. "Vždy jsi se vracel tam, kde na tebe čekalo riziko," řekl dřívější předseda vlády. Podle něj byl Dienstbier "uvědomělý Evropan zakořeněný doma".
Na Dienstbiera zavzpomínal také německý exministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher, který mu mimo jiné poděkoval za podporu myšlenky německého sjednocení.
Šéfredaktor polského deníku Gazeta Wyborcza, někdejší disident Adam Michnik, při svém vystoupení stěží skrýval dojetí. Také Michnik znal Dienstbiera už dlouho před listopadovým převratem.
Projevy zakončil arcibiskup Dominik Duka a Dienstbierův asistent a přítel Tomáš Prášek. Před jeho projevem mohli hosté zhlédnout řadu fotografii, které Dienstbiera připomínaly. "Jako dítě sis přál globus, křeslo ministra zahraničí a Řád čestné legie," řekl v osobním projevu Prášek, který zastupoval rodinu zesnulého.
Poté zazněl zvukový záznam rozhovoru Jiřího Dienstbiera s Václavem Moravcem z loňského listopadu. Přítomní na závěr drželi minutu ticha.
Mezi pozvanými byla také předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová nebo apoštolský nuncius Diego Causero, doyen diplomatického sboru. Z dalších zahraničních hostů ohlásil svou účast například slovenský ministr zahraničí Mikuláš Dzurinda.
Pohřeb byl smutnou, ale zároveň vzácnou příležitostí, kdy se setkala řada osobností - bývalých disidentů a pozdějších politiků. Tito lidé spolu před rokem 1989 bojovali proti komunismu, ale jejich cesty se za demokracie často rozcházely. V jednom sále tak po letech byli Václav Havel, Petr Pithart, Saša Vondra, Petr Uhl nebo Ján Čarnogurský.
Do skupinky patří i Karel Schwarzenberg nebo Adam Michnik, kteří žili za hranicemi. Schwarzenberg totiž český disent podporoval finančně a s Michnikem se všichni tajně scházeli na hranicích.
Dienstbiera uctili nejen politici
Už od rána se Dienstbierovi do hlavního sálu Valdštejnského paláce, kde byla vystavena rakev, přicházely poklonit desítky lidí. Soustrast mnozí z nich vyjádřili i v kondolenčních listinách, které už od středy zaplnily stovky podpisů.
Mezi příchozími byl například metropolita pravoslavné církve Kryštof, režisér Jan Kačer nebo herec Jan Potměšil.
Čestnou stráž u rakve drželi kromě vojáků senátoři ČSSD, Dienstbierovi přátelé a spolupracovníci z ministerstva zahraničí.
Na Dienstbiera zavzpomínali i lidé známí z veřejného života. "Byl to člověk, který měl velké sociální cítění, uvědomoval si, že se ve společnosti dějí určité nespravedlnosti. Je to velká ztráta pro celou zemi," řekl iDNES.cz odborářský boss Jaroslav Zavadil.
Dienstbier - jeden z prvních signatářů Charty 77 byl jako člen Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných vězněn komunistickým režimem za "podvracení republiky". Předtím byl v roce 1968 jako politicky nespolehlivý vyhozen ze zaměstnání i z KSČ.
Jako jeden z mála Čechů se prosadil v mezinárodní politice, tři roky působil jako zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva v bývalé Jugoslávii. Ostře se stavěl například proti bombardování Jugoslávie letectvem NATO. V roce 2008 byl zvolen senátorem za ČSSD.
