REPORTÉŘIZA MŘÍŽEMIExilová barmská televize DVB je znamá především díky dokumentu Barma VJ, který byl nominovaný na Oscara i Nobelovu cenu míru. Právě reportéři DVB riskovali v ulicích Rangúnu při Šafránové revoluci v září 2007 život, aby světu ukázali smrt, kterou mezi lidi zákeřně rozsévala vládnoucí barmská junta. Někteří z nich dostali i šedesátileté tresty vězení. Celkově je nyní za mřížemi šest reportérů DVB. |
I ve zdejší vile se vytváří zpravodajství, které si každý den přes satelit naladí deset milionů lidí, tedy pětina všech Barmánců. V zemi, kde všechny deníky i televizní stanice vlastní vláda, je to spolu s dalšími exilovými weby jeden z mála zdrojů pravdivých informací.
DVB má stále větší vliv a generálové nemohou příliv necenzurovaných zpráv o Barmě vystát. Možná i proto je sídlo pobočky tak nenápadné. Ve vilové čtvrti asi čtvrt hodiny jízdy od centra byste Kavčí hory hledali marně. Dům, kde sídlí DVB, vypadá na první pohled jako všechny ostatní, chybí i cedulka s názvem stanice.
Černá skla a až příliš bot a satelitů
Něco tady ale přesto nehraje. Před vchodem je až příliš mnoho párů bot, na střeše až příliš satelitů a ve všech oknech jsou černá skla a zatažené závěsy. Zvoním u vchodu a hlásím, že jdu za šéfem pobočky Toe Zaw Lattem. "Dorazí asi za pět minut, pojďte si zatím sednout," zve mě dovnitř dívka.
Krok přes práh je zároveň krokem do jiného světa. Uvnitř vily se míhají desítky lidí a panuje tu čilý ruch. Všude jsou počítače a na chodbách se plynule mísí angličtina s thajštinou a barmštinou. Jen pár dní po propuštění nejslavnější disidentky světa Do Aun Schan Su Ťij tu mají všichni plné ruce práce.
Dvoupatrový dům je vlastně jeden obří newsroom."Každý den vyrábíme čtyři až osm hodin vysílání, které pak běží ve smyčkách čtyřiadvacet hodin sedm dní v týdnu," vysvětluje Toe Zaw Latt. DVB má v Barmě velmi složitou tajnou síť spolupracovníků. Kromě reportérů jsou to například informátoři nebo kurýři.
Hrubé materiály, které reportéři různými kanály dostávají přes hranici, se pak zpracovávají v Chiang Mai nebo přímo v Oslu. Zpátky do Barmy vysílá televize přes satelit, jehož vysílání zatím generálové neumí rušit. Toe Zaw Latt, který sám z Barmy utekl po studentském povstání v roce 1988 a v DVB pracuje už pět let, mě postupně provádí zákulisím vlivného média.
Obličeje nefoťte, mohli by mít problémy
Téměř každé dveře ukrývají další a další zaměstnance. "Některým nefoťte obličeje, mohli by mít problémy," žádá mě Toe Zaw Latt. V oddělení vysílání pro mladé zrovna stříhají reportáž, jak barmská junta cenzuruje v zemi internet. V další místnosti se zase pracuje na obsahu internetové stránky, která často čelí útokům hackerů.
Pomalu míříme do srdce stanice - televizního a rozhlasového studia. Dva muži tady právě chystají pořad, který po krátkých vlnách poputuje k uším statisíců posluchačů. "Nedávno jsem byla několik týdnů na stáži v České televizi," chlubí se redaktorka ve střižně a dodává, že to pro ni byla velmi cenná zkušenost.
Po hodině se za mnou zaklapnou dveře, které oddělují utajený mediální svět od ospalé čtvrti. Naposledy se ohlížím a uvědomuji si, že nebýt redaktorů DVB, jen těžko by se svět dovídal o zvěrstvech za Šafránové revoluce, letošních zmanipulovaných volbách nebo o tom, že Barma pracuje na výrobě jaderné bomby.