Muslimové mají momentálně vytipovaných několik objektů. "Zatím sledujeme, co by se dalo koupit. Intenzivně se tomu věnujeme," říká Ismail Hamad z Muslimské obce v Hradci Králové. Komunitu brzdí především nedostatek financí. Na několika mezinárodních muslimských webech proto zveřejnila prosbu o příspěvek.
Část obyvatel Hradce s úmyslem islámské menšiny nesouhlasí. "Záležitost s plánem výstavby mešity považuji za neuzavřenou a stále velmi nebezpečnou," myslí si zakladatel iniciativy AntiMešitaHK Valentin Kusák.
Kandidát Suverenity v hradeckých komunálních volbách se obává, že islámské centrum v Hradci zvýší kriminalitu i počet přistěhovalců z muslimských zemí. Kusák se také odvolává na anketu v lokálním tisku, v které se proti stavbě mešity vyslovilo 97 procent z necelých 1 800 hlasujících.
Kusák dál sbírá podpisy na petici proti stavbě, poté ji předá magistrátu. Záměr muslimů se nelíbí ani předsedkyni Suverenity Janě Bobošíkové.
Hamad se odmítavým reakcím diví. "Mnoho let jsme tady v pronájmu a nikomu to nevadí. Nikdy s naší přítomností ve městě nebyly problémy a nechápu, proč by měly být teď, když chceme něco koupit. Všechno děláme podle zákona," říká syrský podnikatel. Někteří odpůrci prý toto téma zneužili v kampani před komunálními volbami.
Mešita má být přizpůsobená českým podmínkám
Představitelé hradecké radnice už dříve uvedli, že pokud jakákoliv stavba na soukromém pozemku odpovídá územnímu plánu, má městský úřad velmi omezené možnosti, jak do celého procesu zasahovat.
Mešity v ČRV České republice funguje podle serveru IslamCz.cz přibližně patnáct islámských modliteben. Jen dvě z nich - v Brně a Praze - se označují za mešity. Několik modliteben je zřízeno při vysokých školách nebo v lázních s početnou muslimskou klientelou. |
"Do řízení o územním plánu a do stavebního řízení může vstoupit jen občanské sdružení zaměřené na ochranu životního prostředí. Proto jsem 29. listopadu odeslal na ministerstvo vnitra žádost o registraci dvou sdružení," uvádí Kusák, který se domnívá, že stavba mešity může ohrozit životní prostředí.
Muslimové namítají, že jejich sídlo nebude tak velké, jako jsou mešity například na Blízkém východě. Nepočítají ani s vysokými minarety. "Bude to normální budova, která se sice může nazývat mešitou, ale nebude tak vypadat," tvrdí Hamad.
Centrum má kromě náboženských účelů sloužit také k setkávání a pořádání společenských akcí. Členové obce plánují, že jeho součástí bude i ubytování pro studenty, obchod nebo informační servis o islámu.
Většinu hradeckých muslimů tvoří studenti
Hradečtí muslimové usilují o vlastní prostory minimálně od začátku loňského roku. Zatím si na modlitby či společné večeře v době svátku ramadánu pronajímají místnost v místním kulturním středisku.
Počet členů muslimské komunity v Hradci Králové a okolí se podle Hamada pohybuje od 150 do 250. Zhruba sedmdesát procent obce představují vysokoškolští studenti.
V minulosti protestovali proti zřízení mešit obyvatelé Brna, Teplic či Orlové. Podle religionisty Zdeňka Vojtíška z Univerzity Karlovy Čechům přítomnost muslimů a jejich víra v zásadě nevadí. Mešitu však vnímají jako symbol a "viditelný vstup muslimů do veřejného prostoru". Vojtíšek to uvedl v odborném časopise Dingir.
V České republice žije přibližně 15 až 20 tisíc lidí muslimského vyznání. Příležitostně nebo pravidelně islám praktikuje zhruba jeden až dva tisíce z nich, včetně několika set českých konvertitů.
