Položte hlavu na lavici, tiše. A teď zvedněte hlavu všichni, kdo už jste někdy zkusili kouřit. Na výzvu učitelky se mezi dvacítkou žáků VI. A váhavě zvedne pět šest dětských hlav a trochu nejistě se rozhlížejí, zda nejsou samy.
"Kolik z vás z toho mělo nějaký průšvih?" ptá se třídní šesťáků Katarina Počepická během předmětu nazvaného Výchova ke zdraví. "Jeden?" diví se, zatímco její svěřenci ze základní školy v pražské Kuncově ulici se hihňají.
Jedna z dívek, patřící mezi ty, kteří už cigaretu zkusili, dokonce tvrdí, že je k tomu vyzvala učitelka z minulé školy. To se však kantorce moc nezdá. Za hvězdu se snaží být David, který líčí, že loni kouřil celé prázdniny u babičky a dědy. "Dali mi kapesné a dvě krabičky mi stačily na celý měsíc," tvrdí chlapec z poslední lavice.
Ale zase tak moc obdivu spolužáků nesklízí, šesťáci se vesměs shodují, že jim cigarety nechutnají, páchnou, a navíc škodí zdraví. Těžko říct, co z toho si myslí doopravdy a co z toho říkají proto, že se to od nich čeká. Rozhodně však debatují celkem živě.
Hezké známky nejsou zadarmo
To se už nedá říct třeba o osmácích, kteří se na hodinu češtiny doslova připloužili, a dostat z nich kloudnou odpověď je celkem dřina.
"Šimková, pokud snad někdo tápete, jde o učivo páté třídy, názornou tabuli najdete na zdi nad umyvadlem," je trochu ironická češtinářka Anna Horáková, která tuhle třídu učí už od šestky.
Pondělní velká přestávka na Základní škole v Kuncově ulici."Ale letos je to nejtěžší, od září se ještě nevzpamatovali, nepostřehli, že začala škola. Pak budou všichni chtít hezké známky, ale já jim je nechci dát zadarmo," vypráví učitelka. S tím, že teď je za hodně přísnou a s žáky se dvakrát nevybavuje.
Kantoři se pak shodují, že právě druhá polovina sedmičky a první poloviny osmičky je – co do pubertální revolty – nejtěžší. Deváťáci už jsou vyspělejší a rozumnější. Ukazuje to třeba hodina hudební výchovy, kde bez váhání zpívají šlágry Voskovce a Wericha.
Jejich problémy s chováním plynou spíše z toho, že zvláště ke konci roku už jsou přijati na střední školu a učit se už nepotřebují.
Třídní důtka? No a co?
"Cože, tobě zvoní mobil? Tak mi ho dones," vyzývá o hodině přírodopisu učitelka Romana Čechová dívku ze čtvrté lavice. A kárá ji, že si telefon před začátkem vyučování nevypnula, tak jak měla. Ale žádné velké drama z toho nakonec není – na konci hodiny dívka telefon dostane zpět, jen co smaže tabuli. A to by někdo musel udělat tak jako tak.
Ze zvonícího telefonu není ani poznámka. Přitom jestli bývala kdysi třídní, natož ředitelská důtka výjimečným postrachem, dneska se s nimi rozhodně tak nešetří. Jedna z učitelek jich u příležitosti čtvrtletí rozdala mezi čtyřiadvacet dětí snad osm. A k tomu ještě napomenutí třídního učitele. Nejčastěji za zapomínání a vyrušování, na které už nezabírají varování a běžné poznámky. A nevypadalo to, že by se potrestané děti zděsily.
Klasická čeština i matika, volnější angličtina
Zatímco čeština nebo matematika se na navštívené základní škole učí celkem postaru – nechybí ovšem interaktivní tabule – na angličtině je hodně rušno. Dílem proto, že kantorky vyzývají k mluvení, dílem proto, že děti chápou tuhle hodinu jako takovou volnější.
"Tak sem s tou nejlepší prací, ta bude moje," vyzývá kantorku rozdávající opravené testy jeden ze sedmáků.
Také ve zmíněné výchově ke zdraví či k občanství se živě debatuje. "Plánované rodičovství? Když dva chtějí dítě, rozdají si to a mají dítě," soudí osmák David. Když si pak kluci i holky mají vybrat, jakou vlastnost nejvíce oceňují při výběru partnera, shodují se dívky na věrnosti a upřímnosti, zatímco u kluků vítězí inteligence v závěsu se sexuální zkušeností.
Obě pohlaví shodně popírají, že by pro ně snad byl důležitý styl oblékání nebo popularita dotyčného ve skupině. Až to zarazí, když si člověk uvědomí, že většina třídy sedí v mikinách, které jako by sjely z jedné výrobní linky. A že si zároveň dobře uvědomují, s kým kdo zrovna dneska kamarádí.
