Na Brahovy kosti čekali vědci hodiny, ukrývala je třicetikilová truhla

Je pondělí po deváté hodině ráno a před Týnským chrámem je nezvykle rušno. Na vstup do kostela nečekají věřící ani turisté. Dnes se má otevřít hrob dánského astronoma Tycha Braha a před místem jeho posledního odpočinku se tlačí desítky novinářů.

Krátce před desátou hlouček s fotoaparáty a kamerami organizátoři pouštějí dovnitř. Všichni se snaží zabrat nejlepší místa. Po 109 letech se znovu otevírá hrobka slavného dánského vědce a hvězdáře Tycha Braha, který v chrámu odpočívá.

V kostele je tepleji než venku. Posvátný klid chrámu narušuje šepot v hloučku vědců a výzkumníků před oltářem. Vědci mají pět pracovních dní na to, aby ostatky astronoma vyzvedli a sebrali potřebné vzorky. Budou zkoumat, jak Tycho Brahe žil a jak zemřel, zda přirozenou smrtí, či byl otráven.

Asi stovku novinářů vítá dánský velvyslanec, jeho krajané z Aarhuské univerzity i čeští archeologové a památkáři. "Je to pro nás významná chvíle. Snad se nám povede dobrat se pravdy," přiznává dánský vědec Jens Vellev, který celou akci už před několika lety inicioval.

Na výzkumu se kromě Dánů podílí také švédský vědec a český tým expertů. Tychovy ostatky budou zkoumat chemici, lékaři, archeologové i specialista na historické textilie. "Všichni čekají na to, co vlastně budou zkoumat," dodává Vellev.

"Je v podstatě nemožné říci, zda byl Brahe zavražděn nebo ne. Můžeme dospět k tomu, že v jeho těle bylo tolik rtuti, že ho to mohlo zabít, ale nedozvíme se, zda si tu rtuť vzal sám, či zda ho zabil někdo jiný," upozornil.

Dánský vědec doplnil, že i když čeští kolegové avizovali, že ostatky Tychovy manželky, která s astronomem v hrobce leží, by měly zůstat tak, jak jsou, Dánové by je chtěli také prozkoumat. Češi zatím tvrdí, že se rozhodne až podle situace v hrobce.

Po krátké řeči se kameníci pouští do odstraňování náhrobní desky se jménem Tycha. Kladka se při řinčení řetězů pohne a popruhy napnou. Novináři se ještě více natlačí k hrobce. Většina z nich musí zůstat za zábranami, někteří se je ale kvůli dobrým záběrům snaží nenápadně překročit. Organizátoři jsou bystří a posílají je za pásku.

Asi čtyřicítka lidí z vědeckého týmu sleduje práce. Ve vzduchu voní hlína. Pod obrovským naleštěným kamenem, který váží přes tunu, se skrývá třiceticentimetrová vrstva malty a kamení, ale také úlomky lidských kostí a mramorového náhrobku. Nánosy končí v kolečkách, kosti v připravených bedýnkách. "Nejde o nic neobvyklého. Hroby se často překopávaly," uklidňuje novináře archeolog Zdeněk Dragoun z Národního památkového ústavu.

Přichází ale první komplikace, které znamenají zdržení. "Klenba je trochu mimo osu hrobky, takže bude možná potřeba rozšířit otvor," dodal Dragoun. Až po poledni se povede ji odkrýt a přichází na řadu dlouhý vrták, který musí do klenby vyhloubit otvor pro minikameru.

Hodiny čekání na cínovou rakev

Když se zařízení spouští do hrobky, všichni napjatě sledují monitory. Záběry nejprve ukazují cihly, poté se objeví rozpadlá dřevěná rakev Tychovy manželky a cínová nádoba pro ostatky Tycha Braha. V jižní části hrobky, jak vědci očekávali, a zachovalá, jak doufali. Je dlouhá přes metr a podle archeologů váží 33 kilogramů.

"Ostatky jeho manželky leží v severní části a jsou uchovány v tom stavu, v jakém je našli vědci v roce 1901," popisuje první nálezy vedoucí archeologického oddělení Národního památkového ústavu v Praze Jaroslav Podliska.

Archeologové v čele s Dánem Jensem Vellevem vytahují cínovou rakev.

V hrobce jsou vidět úlomky kostí a čelist. Vše je volně uloženo u Tychovy rakve, ale i vedle rakve Tychovy ženy. Až výzkum ukáže, komu patří.

Pak přichází překvapení, minikamera ukazuje kousek dřevěného koštěte. To tu podle archeologů pravděpodobně zůstalo zapomenuté po řádném úklidu, když byla hrobka otevřena v roce 1901 poprvé. Podliska doufal, že hrobka nebude zasypána, ale důkladně vyčištěna. Jeho předchůdci to až na koště zvládli dobře.

Zatímco u novinářů prvotní vzrušení opadlo, u vědců se stupňuje. Krátce po třetí hodině se jim povede do cihlové klenby vyhloubit otvor, který už cínovou rakev se vzácným materiálem k výzkumu ukazuje naživo. Za hodinu je rakev venku a míří do laboratoří v Horních Počernicích, kde začnou analýzy. Zpátky do Brahovy hrobky se vrátí v pátek.

HOTEL VĚDCŮM ZAŘÍDILA NOVINÁŘKA

V týmu, který akci v Týnském chrámu přihlíží, je i dánská novinářka přispívající do dánského Politikenu Dana Schmidtová. S Dány i Čechy už spolupracuje deset let a Tychova historie ji zajímá. Týmu z Aarhuské univerzity proto pomáhala sehnat všechny potřebné dokumenty, komunikovat s Čechy a překládat potřebná povolení.
"Je to taková přátelská služba. K panu Vellevovi jsem se dostala, když jsem o Brahovi začala psát. Navíc jsem na cestě do Dánska za synem zjistila, že pan Vellev bydlí vedle mého syna, stali se z nás přátelé," popisuje náhodu Schmidtová. O dánský tým v Česku se stará i nyní. Vědcům zajistila oblíbený hotel, doporučuje jim dobré kavárny nebo restaurace. I když na ty tento týden moc času nezbude.
"Je toho opravdu hodně, zatím si nikdo netroufne neformální večery konkrétně plánovat, ale něco chystáme. Uvidíme až podle toho, jak bude výzkum pokračovat," dodala Schmidtová. Dánské vědce v pátek čeká recepce a slavnostní mše.
"Tycho Brahe je pro ně velmi významnou osobností dánských dějin a tato akce nesmírně důležitou událostí. Čeká je oběd s velvyslancem, mše se zúčastní i ministryně pro církevní záležitosti," prozradila Schmidtová.