Füle chválil Chorvatsko, vstup Srbska do EU brzdí korupce i Mladič

Korupce, extremisté a válečný zločinec Ratko Mladič na svobodě. To jsou hlavní překážky pro vstup Srbska do Evropské unie. Evropský komisař pro rozšíření a sousedskou politiku Štefan Füle naopak pochválil Chorvatsko, které finišuje do cílové rovinky před vstupem do EU.

Eurokomisař pro rozšíření a sousedskou spolupráci Štefan Füle hodnotí kandidáty na vstup do EU (9. listopadu 2010) | foto: AP

Každý rok jsme hodnocení reforem z Bruselu sledovali s velkým napětím: Vezmou nás mezi sebe? Teď zpráva Evropské komise zajímá desítky dalších zemí na východ od hranic Unie. Je to ta nejviditelnější evropská politika. A poprvé ji vypracovával Čech.

Evropský komisař pro rozšíření a sousedskou politiku Štefan Füle vyložil hodnotící karty. Pro kandidáty na členy EU nemá dobré zprávy. Ve většině zemí tempo reforem zpomalilo.

Dobře si vede jen Chorvatsko. To postupuje do cílové rovinky před vstupem do EU. Také Island je na dohled. Ale Turecko a Srbsko a další uchazeče o členství čeká ještě do EU dlouhá cesta. "Rozšíření je pro nás důležité," ujistil je však komisař. "Rozšířená Evropa znamená bezpečnější Evropu, která se opírá o pravidla zákonů," podotkl bývalý velvyslanec při NATO.

Demonstrace proti pochodu za práva homosexuálů v Bělehradě (10. října 2010)

Srbský prezident Boris Tadič klade svíčku u památníku povražděných Chorvatů z Vukovaru (4. listopadu 2010)

Srbsko požádalo o členství loni, ale vypadá to, že to nebude mít jednoduché. Ještě se ani nepasovalo na kandidáta členství. Brusel kritizuje nedostatečné reformy soudnictví, nešetří ani státní správu prolezlou korupcí a varuje před diskriminací menšin a extremisty.

"Korupce převládá v mnoha oblastech a zůstává vážným problémem. Přijaté zákony obsahují řadu chyb, především při financování politických stran a ochrany lidí, kteří upozorňují na pochybení," uvádí se v hodnotící zprávě. Situaci prý zatím mnoho nezlepšila ani nová antikorupční státní agentura, která vznikla na začátku letošního roku.

Zpráva Komise je důležitá. Posudek řekne, kdy se může začít se zemí vyjednávat o vstupu. Brusel v hodnocení Bělehradu používá diplomatické výrazy, které bývají spojovány spíše s negativním vyzněním. Často komise píše o "omezeném" nebo "částečném" pokroku. To znamená, že Srbsko si nevede tak dobře, jak od něj Unie očekává.

Srbové, kde je Mladič?

U Srbska platí ještě jedna podmínka: Bělehrad musí plně spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Jde hlavně o to, aby země dopadla a vydala soudu bývalého bosenskosrbského generála Ratka Mladiče obviňovaného z válečných zločinů. I před pár dny srbští policisté provedli v zemi několik razií, ale opět bez výsledku.

"Dva zbývající uprchlíci jsou stále na útěku, ale vyšetřování domácích válečných zločinů pokračuje," hodnotí Komise Srbsko, které doufá, že příští rok bude moci začít jednat o vstupu.

Naopak Brusel chválil, že po těžkém rozpadu Jugoslávie nyní Srbsko zlepšuje vztahy se svými sousedy Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou, kdysi úhlavními nepřáteli. Problematické jsou však stále vztahy s Kosovem, které se od Srbska odtrhlo v únoru 2008.

Nápis na zdi "Mladiče do Haagu" v Bělehradě v Srbsku. (25. října 2010)

Zeď s portrétem Ratka Mladiče a nápisem "Srbsko" v Bělehradě. (26. října 2010)

Kritiku sklidila i Bosna a Hercegovina. Komisi vadí neschopnost tamního kabinetu vládnout. Výhrady má i k Albánii, zatímco Černá Hora se už může stát kandidátem.

Dobré hodnocení si odnáší Chorvatsko. Komise chválí úspěšný boj s korupcí a také lepší podmínky hospodářské soutěže. Stále se však neví, kdy Chorvatsko skutečně vstoupí do EU. Přijetí zdržují různé výhrady Slovinska. Záhřeb doufá, že do EU dojde v roce 2012.

Jednoznačně největší trpělivost však musí mít Turci. Kandidují na členství už od roku 1987 a zatím se k EU přiblížili jen málo. Komise je plísní, že polevili ve slaďování zákonů s EU, a radí, aby přijali novou ústavu.

Na kandidáty jsme přísnější, tvrdí Füle

Eurokomisař Štefan Füle vyjednává s devíti zeměmi o vstupu do EU. "Nejčastěji jsem však v Turecku, i kvůli Kypru," říká v rozhovoru pro MF DNES.

Musíte vystupovat přísněji než vaši předchůdci v minulosti?
To ano, ale nároky jsou stejné. Daleko přísněji však přistupujeme k plnění reforem. Nechceme jen odškrtávat, zda ten či onen zákon či instituce vznikly. Zajímá nás, jestli to přináší efekt.

Je pravda, že v příštích deseti letech už do EU nepřistoupí žádná postsocialistická země kromě Chorvatska?
Nevím. Doufám, že přistoupí. Za této Komise vidím realisticky rozšíření o Chorvatsko. Pak o Island.

Jak se stavíte k nápadu některých europoslanců vypsat referendum o vstupu do Turecka?
Bylo by to nefér, když zdaleka nejsme schopni odpovědět na otázku, jestli je EU nebo Turecko připraveno. Zatím jsme otevřeli 13 kapitol a uzavřeli jsme jedinou. Otázka referenda by měla být na stole až na konci procesu.

Ve které zemi mimo Belgii a ČR trávíte nejvíce času?
Asi v Turecku. Už jsem tam byl čtyřikrát, protože řešíme i kyperskou otázku.

Nedávno jste byl v Egyptě i v Libyi a vezl jste tam tučný šek. Něco jako evropský Mikuláš?
To by byl povrchní pohled. Finanční pomoc tam podporuje reformy. Libye je jedna z nejdůležitějších tranzitních zemí nelegální migrace.

Na první pohled to vypadá, že si libyjský vůdce Kaddáfí může diktovat, co chce za střežení jižních hranic Evropy, a do měsíce jste tam i s penězi...
Tak to určitě není. Vždyť pět miliard eur, o kterých mluvil libyjský vůdce, vynakládá EU na rozvoj celé Afriky ročně. My jsme přijeli s nabídkou pomoci 50 milionů eur na dva až tři roky s cílem snížit hlavní proud migrantů.

Viděl jste je, mluvil jste s nimi?
Ano. Byl to silný zážitek. Řada z těch lidí byla podvedena převaděči. Hledali práci, azyl, prodali vše, dali peníze převaděčům, ti je přivezli jen do Libye a řekli: Už jste tady. Jsou tam ponecháni svému osudu.