Naposledy přitáhl oči světa ke kubánské zátoce Guantánamo jeden z nejmladších vězňů amerického zařízení, čtyřiadvacetiletý Kanaďan Omar Khadr. A to když se před několika dny přiznal ke všem pěti obviněním z terorismu (čtěte V patnácti bojoval s al-Káidou, po osmi letech na Guantánamu se přiznal).
Tím se stal teprve pátým mužem, kterého se povedlo před tamním vojenským tribunálem usvědčit. Gitmo, jak věznici přezdívají ve Spojených státech, přitom existuje už od ledna roku 2002 a prošlo jí na 780 vězňů, z nichž většina nebyla nikdy obviněna.
GuantánamoZákladna Guantánamo (nazývaná též Gitmo) leží na Kubě. USA ji mají pronajatou od kubánské vlády podle dohody z roku 1903, znovu potvrzené v květnu 1934 (doba pronájmu není stanovena). Věznice pro podezřelé z terorismu tam funguje z nařízení vlády George W. Bushe od ledna roku 2002. Prošlo jí na 780 lidí, z nichž většina nebyla nikdy obviněna. Ochránci lidských práv "Gitmo" kritizovali nejen proto, že v něm Bushova administrativa zadržovala vězně bez soudu, ale i kvůli tvrdým metodám výslechů a mučení. Prezident Obama slíbil věznici uzavřít do ledna 2010, což se nepovedlo. |
Kam s nimi?
Zbytek osazenstva, které už zařízení opustilo, většinou putovalo do vězení v jiných zemích nebo bylo propuštěno. Z osmi stovek jich tak na Guantánamu zůstalo 174. A s nimi si Washington neví příliš rady.
Prezident Barack Obama nařídil uzavření kontroverzního zařízení pouhé dva dny po svém nástupu do Bílého domu v lednu 2009. Slíbil, že věznici zavře do roka. To se - do jisté míry i kvůli obstrukcím v Kongresu - nepovedlo.
V červnu letošního roku to začalo vypadat, že Obamova administrativa odsunula řešení Guantánama na vedlejší kolej, napsal The New York Times. Podle něj se zřejmě nepodaří uzavřít věznici ani do konce Obamova volebního období v roce 2013.
Kongres nechce dát peníze, Jemen není bezpečný...
Bílý dům ve svém záměru čelí problémům hned na několika frontách. Ze zbývajících vězňů jich asi padesát nelze postavit před soud a zároveň jsou příliš nebezpeční, než aby byli propuštěni.
Dalších pár desítek mužů, kteří by mohli být souzeni, chtěl Obama přesunout na americkou půdu, konkrétně do prázdného Thomsonova nápravného zařízení ve státě Illinois, jenže Kongres mu na to zatím nepřiklepl peníze. Plán tak zatím zůstává v říši snů.
Věznice Guantánamo na Kubě - Tábor Delta (30. března 2010)
Pak je tam asi stovka zadržených, které by Američané rádi propustili a poslali do jiných zemí. Některým by ale v rodných zemích mohlo hrozit nebezpečí a další státy se do přijímání cizinců, už jednou podezřelých ze spolupráce s al-Káidou nebo Talibanem, příliš nehrnou.
Jemen sice ochotně nabídl, že přijme třicítku svých občanů, jenže po loňském zmařeném vánočním atentátu na letadlo směřující do Detroitu Washington transfer vězňů do této země zmrazil. Obává se totiž, že se Jemen stává novou baštou al-Káidy, která mohla být i za pokusem mladého Nigerijce odpálit americké letadlo.
Potvrzuje to i aktuální zadržení zásilek s trhavinou, které byly z Jemenu zaslány do dvou synagog v americkém Chicagu (více čtěte zde).
A potom je tady případ pětice mužů, kterou chtěl americký ministr spravedlnosti Eric Holder postavit před federální soud v New Yorku. Mezi nimi měl být i Chálid Šajch Muhammad, který sám sebe označuje za "mozek" teroristických útoků z 11. září 2001 na New York a Washington. Po protestech Američanů od toho Holder prozatím ustoupil.
Věznice Guantánamo. Na snímku je takzvaný Tábor VI., kde bylo k 23. říjnu 2010 sedmdesát vězňů.
Před soudem v New Yorku tak z pětičlenné skupiny stojí pouze Tanzanec Ahmed Khalfan Ghailani, který se zodpovídá z podílu na atentátech na americké ambasády v Keni a v Tanzanii v roce 1998 (více o prvním civilním soudu v New Yorku s vězněm z Guantánama).
Volby zřejmě vše ještě více zkomplikují
Příští týden se navíc konají ve Spojených státech volby do Kongresu a po nich bude pro Baracka Obamu pravděpodobně ještě složitější Guantánamo uzavřít. Průzkumy totiž nasvědčují tomu, že republikáni, již jsou vesměs proti uzavření věznice, získají většinu ve Sněmovně reprezentantů. A v Senátu si demokraté udrží zřejmě jen těsnou většinu.
Bílý dům nicméně trvá na uzavření zařízení v Guantánamu, podotkl The New York Times a připomněl, že zatímco po příchodu Baracka Obamy do Bílého domu podporovala zavření věznice většina Američanů, letos v březnu bylo 60 procent obyvatel USA spíše pro její zachování.
Do jisté míry v tom mohl sehrát roli fakt, že během vlády Baracka Obamy se v kontroverzní věznici zlepšily životní podmínky pro zadržené. Asi největší změnou byl zákaz používání vyšetřovací metody zvané waterboarding (při níž má vyslýchaný pocit, že se dusí), kterou ministr spravedlnoti Holder označil za mučení.
Tábory V GuantánamuNedávno některé zpravodajské servery zveřejnily nové snímky z Táborů V. a VI., které byly vybudovány v letech 2005-2006 pro "nespolupracující" vězně. Právě v nich nyní žije většina zadržovaných, uvedl deník The Daily Mail na svém webu. Podle něj vězni tráví v klimatizovaných celách zhruba 22 hodin denně, nemají tam televizi ani rádio. V každé cele je na podlaze šipka, která ukazuje, kde leží Mekka (muslimské posvátné a poutní místo). 
Cela v Táboře VI. v Guantánamu (23. října 2010) Nejstřeženější a nejutajovanější je Tábor VII., kde jsou drženi "nejvýznamnější vězni". Méně přísné podmínky panují naopak v Táboře IV., kam se dostávají vězni, kteří "spolupracují". Všechny tyto sekce se nacházejí v hlavním Táboře Delta, který nahradil v roce 2002 dočasný Tábor X-Ray. Kromě Tábora Delta jsou na základně Guantánamo ještě další objekty, jež patří k věznici.  
Tábor X-Ray: Na snímku vlevo je nedlouho po svém otevření. Později byl uzavřen. Fotografie vpravo je z pozdější doby |
