"Lhůta na její podání je ze zákona tři dny. Protože jsem se s klientem nemohl rychle domluvit, podal jsem stížnost zatím bez odůvodnění. Okamžitě jsem informoval pana Kajínka, aby mi sdělil, zda mám stížnost odůvodnit nebo ji vzít zpět. Stanovisko klienta jsem doposud neobdržel," vysvětloval advokát.
Podle Kajínka by cestou k otevření jeho případu měly být chybějící otisky na rozstřílené klice osobního auta. V něm v květnu 1993 v borských serpentinách zemřeli dva lidé a třetí byl vážně zraněn. Kajínek za to o pět let později dostal doživotí.
Postoj nevysvětlil
Zatím není jasný důvod, proč se soudce Bouček před několika dny z případu vyloučil. Podle mluvčí soudu Alexandry Vaňkové se k tomu nebude vyjadřovat.
Pokud na popud Kajínka advokát stížnost nestáhne, bude muset rozhodnout vrchní soud, zda dalšímu kolu soudního jednání o Kajínkově případu bude předsedat soudce Tomáš Bouček nebo někdo jiný.
Proč žádost o obnovu na rozdíl od předchozích případů nepodávali advokáti Kolja Kubíček nebo Klára Slámová, ale Tomáš Zejda? "Bylo to tak domluvené s klientem. Pokud by mu žádost zamítli, připravíme další s novými svědky," naznačila Klára Slámová.
Soudce Bouček se z případu Jiřího Kajínka vyloučil pro možnou podjatost už před čtyřmi lety i s celým svým senátem. Důvodem bylo odvysílání audiozáznamu televizí z neveřejné porady soudce s přísedícími o dalším postupu v projednávání žádosti Kajínka o otevření procesu.
Když dorazila první žádost o obnovu, nejdřív se vyloučil původní senát Pravoslava Poláka, který v roce 1998 jako první vyřkl doživotní trest.
Vzápětí se vyloučil i soudce Přemysl Špicar, který pak dostal spis k vyřízení. "Měl jsem obavu, že bych mohl být označen za podjatého," vysvětloval Špicar. Ještě před přidělením Kajínkova případu totiž soudil muže, který jako jediný přežil střelbu v borských serpentinách.
Zejda se objevil po útěku z Mírova
Kde se ale objevil pražský advokát Tomáš Zejda, o němž ve spojitosti s Kajínkem nebylo v minulosti slyšet? Když po čtyřicetidenním útěku z Mírova v závěru roku 2000 dopadla policie uprchlíka na sídlišti Velká Ohrada v Praze, požádal Kajínek advokátní komoru o přidělení advokáta.
"Komora mě ustanovila panu Kajínkovi 28. prosince 2000. O dva roky později jsem po konzultacích s doktorkou Janou Chalupovou z kanceláře prezidenta republiky doplňoval Kajínkovu žádost o milost. Tehdy přišel kolega advokát Janeček a prohlásil, že má důkazy pro obnovu. Vím, že jsme tenkrát konzultovali s doktorem Pavlem Rychetským (tehdejší ministr spravedlnosti, pozn. red.), zda je možné současně dávat žádost o milost, když se objevují nové důkazy a přichází v úvahu i obnova," vybavil si Zejda. Protože obě žádosti současně jít nemohly, řízení o milosti laicky řečeno usnulo.
Na advokáta Zejdu se Kajínek obrátil loni na podzim s žádostí, zda by pro něj mohl udělat právní kroky v dalším pokusu o obnovu procesu. "Současná idea návrhu o obnovu je téměř totožná s doplněním žádosti o milost z roku 2002," naznačil Zejda.
Kajínek tvrdí, že je nevinný. Dosud neuspěl se dvěma žádostmi o obnovu procesu, k plzeňskému soudu dorazila před týdnem třetí žádost.
