Policie má podle České televize zkušenost, že bohaté řidiče v silných autech nízké pokuty neodradí a jsou agresivnější. "Souvisí to asi s tím pocitem, že jedu v silném, bezpečném autě a že si mohu dovolit cokoliv," vysvětlil ředitel dopravní policie Leoš Tržil.
Experti už zjišťují, jak by systém "progresivních pokut" mohl fungovat. Poučení hledají třeba ve Finsku nebo Švýcarsku.
Právě v alpské zemi padla před pár týdny možná nejvyšší pokuta na světě. Zámožný sedmatřicetiletý Švéd, který jel se svým mercedesem 290 km/h na osmdesátce, musí zaplatit v přepočtu dvacet milionů korun.
Aby policie mohla vyměřit pokutu, potřebuje přístup k majetkovým přiznáním. "Tento problém by se dal řešit přístupem do databáze finančních úřadů," řekl České televizi ředitel divize bezpečnosti provozu z Centra dopravního výzkumu Jindřich Frič.
Ministr Bárta chce brát v potaz i cenu automobilu, protože se podle něj řada bohatých podnikatelů drží uměle ve ztrátě. Návrh chce mít hotový do konce roku a pak o něm vést debatu. Už teď je ale zřejmé, že u některých politiků narazí.
Myšlenka se nelíbí například exministrovi dopravy Petru Bendlovi. "Je to klasický populistický návrh, který těží z lidské závisti, který by přinesl více byrokracie, vedl k podvodům," míní poslanec ODS.
Podle poslance TOP 09 Františka Laudáta by taková praxe porušovala rovnost před zákonem. "Někdo třeba bydlí velice nuzně, ale prioritou je pro něj koupit si luxusní auto," upozornil Laudát v ČT. Vyšší pokuty pro bohaté by naopak přivítal Jeroným Tejc z ČSSD.
Nadšený z nápadu není ani premiér Petr Nečas. "Představa, že si policie bude moci získat jenom kvůli udělení pokuty údaje o výši příjmu nebo o výši majetku, je představa, která je spíše nakročením k nějakému autoritativnímu režimu. Policii do toho, jaký kdo má plat a příjem vůbec nic není. Já si nedovedu představit, jak by takový systém fungoval," řekl pro Radiožurnál Nečas.