Generální prokuratura loni vyšetřování vraždy carské rodiny zastavila s odůvodněním, že pachatelé zločinu už zemřeli a že také vypršela lhůta promlčení. Moskevský městský soud ale letos v květnu označil zastavení vyšetřování vraždy za nezákonné a dal tak za pravdu stížnosti advokáta pozůstalých.
Případ se tedy nejprve vrátil k soudu první instance a ten nyní rozhodl případ znovu otevřít. "Je to důležitý krok v našem úsilí o nalezení pravdy," řekl German Lukjanov, právník zastupující velkokněžnu Mariu Vladimirovnu z rodu Romanovců, která žije v Madridu a považuje se za nástupkyni Mikuláše II.
Mikuláše II., jeho manželku a jejich pět dětí uvěznila a popravila tajná policie bolševiků 17. července 1918 v Jekatěrinburgu na Urale.
Nejvyšší ruský soud sice uznal, že carská rodina se stala obětí politických represí, ale potomci zavražděných odmítají verzi, že vražda byla dílem obyčejných zločinců, jak podle nich tvrdí úřady. Potomci chtějí, aby soud stanovil, že car a jeho blízcí byli zavražděni na příkaz státu.
Ostatky cara a jeho rodiny byly v roce 1991 exhumovány a znovu pohřbeny v roce 1998 v kryptě katedrály sv. Petra a Pavla v Petrohradu. Církev tvrdí, že stále není jasné, zda tyto ostatky patří skutečně poslednímu ruskému carovi a jeho rodině. Stejný názor sdílí mnoho členů romanovské rodiny.
RomanovciRomanovská dynastie vládla v Rusku 300 let až do abdikace Mikuláše II. v roce 1917, po níž následovala bolševická revoluce, občanská válka a 70 let komunistické vlády. Bolševické komando zastřelilo v červenci 1918 bez soudu cara Mikuláše II. i s jeho ženou Alexandrou a pěti dětmi ve sklepě domu v Jekatěrinburgu, kam byli Romanovci deportování počátkem roku. Po pádu komunismu v Sovětském svazu v roce 1991 se oficiální přístup k carské rodině změnil. V roce 1998 byly jejich ostatky převezeny a slavnostně pohřbeny v Petrohradě. Pravoslavná církev prohlásila v roce 2000 Mikuláše II. spolu s jeho rodinou za svaté. |
