Penzion, který začal fungovat loni v prosinci, je totiž stále provozován bez povolení. Tomu nechce vydat stavební úřad.
Zařízení provozuje kandidát na primátora Zdeněk Stránský, který se o funkci uchází za sdružení Pernštejn. "Pan Stránský sice opakovaně tvrdí, že jeho penzion má všechno v pořádku, ale není to pravda. Řadu problémů ještě musí odstranit, než dostane povolení," řekla vedoucí stavebního úřadu na prvním pardubickém obvodu Lenka Tobolková.
Problémy měl Stránský například s překročením kapacity lůžek nebo s nedodržením požárních předpisů. Přesto pokračuje v provozu dál - s tichou benevolencí úřadů.
Zavření penzionu, který se stará o čtyřicet nemohoucích penzistů, se totiž město bojí jako čert kříže. Poté, co MF DNES zveřejnila, jak jsou senioři šizeni na jídle, se penzionem začal zabývat i krajský úřad. (O tom, jak penzion šidí klientům jídlo, čtěte zde)
"Uvedený článek, respektive jeho závažný obsah, je vyhodnocen jako podnět, kterým jsme se začali zabývat, a při přípravě opatření zvážíme případnou spolupráci i s jinými možnými institucemi," uvedla vedoucí oddělení sociálních služeb krajského úřadu Jiřina Šedová.
Klienti, jejich příbuzní i zaměstnanci se bojí mluvit
Otázkou je, jak se krajským úředníkům bude šetření v Domově pro seniory ve Smilově ulici dařit. Přestože klientů, kteří si stěžují na stravovací podmínky, není nijak málo, otevřeně se vyjadřovat k poměrům nechce nikdo. Klienty, jejich příbuzné i zaměstnance penzionu spojuje jedno: strach.
Představa, že sestřičky budou blízké osobě věnovat sníženou péči, protože to je "ta, co si stěžovala", bere lidem odvahu se otevřeně vyjádřit k tomu, co jim na péči o staré lidi vadí.
"V žádném případě neuvádějte moje jméno, nechci, aby se vedení penzionu mstilo na mé mamince," říká například dcera jedné z klientek. Stejně se chovají i zaměstnanci provozovatele penzionu Zdeňka Stránského.
"Povím vám, co se tam děje, ale nesmíte uvádět mé jméno," řekla jedna brigádnice. Poté, co ji redaktor MF DNES slíbil anonymitu, už ochotně odpovídala na otázky.
