Lidé v Bílém Kostele po zkáze uklidili. A voda jim domovy ničila podruhé

Bílý Kostel nad Nisou povodně před týdnem téměř zničily. Voda zatopila dvě stě domů, v neděli se však do obce vrátila znovu a po intenzivní bouřce vyplavila třicet obydlí. Místním lidem musejí pomáhat psychologové.

Bílý Kostel nad Nisou byl o víkendu vyplavený již podruhé. Na snímku Jitka Janáčková. | foto: Ota Bartovský, MF DNES

Je pondělí dopoledne. Přijíždíme do Bílého Kostela nad Nisou. Do obce, které týden po ničivých záplavách, jež zasáhly sedmdesát procent obyvatel, zasadila voda další ránu.

V neděli po krátké bouřce zatopila třicet domů. Zkáza tentokrát nepřišla od řeky Nisy, ale z potoků. Bahno, kterého se tak těžce lidé zbavili, mají opět v domech. A začínají znova.

"Během deseti minut jsme měli zatopenou verandu. Naštěstí se nám podařilo vodu udržet ve dveřích, dál do domu se nedostala. Ale to bahno, které se mi podařilo uklidit, mám zpátky," vypráví Roman Fátor, který v obci žije deset let.

V roce 1999 tu koupil dům a o rok později ho kompletně zrekonstruoval. V roce 2002 je poprvé vytopila velká voda. "Tak jsme dali dům dohromady a teď přišla povodeň znovu," popisuje. Rodina s malými dětmi bydlí teď dočasně u švagra.

Nová silnice k nám stahuje vodu, říká usedlík

Prudký déšť rozvodnil Farský potok. Za to, že se voda objevila i na zahradě Romana Fátora, může prý také stavba silnice na Hrádek nad Nisou.

"Uměle vytvářejí koryto a stahují tak vodu sem k nám. Všichni jsme byli rádi, že tu bude nová silnice a v obci tak nebude takový provoz, ale to jsme ještě netušili, že nám sem budou posílat vodu," dodává.

JAK POMOCI?

Poničené obci Bílý Kostel můžete posílat finanční prostředky na povodňový účet 20226461/0100, variabilní symbol 0708.

Do noci tak společně s hasiči budovali nové koryto. "Na záplavách je nejhorší ten úklid, snažíme se nad to povznést, ale někdy toho máme už plné zuby."

I starosta Jiří Formánek už vypadá unaveně. Lidé byli podle něj z povodně, která se prohnala obcí před týdnem, vykulení. Že by mohla přijít znovu, to si vůbec nepřipouštěli. "Psychicky jsou na tom lidé špatně," podotýká.

Lidé nejvíc potřebují peníze, tvrdí starosta

Téměř ve všech domech, které míjíme, byla voda. Kolem pobíhají lidé, otevřenými okny se snaží své obydlí co nejrychleji vysušit. "Pojďte za mnou," vybízí mě František Machatý.

Před pár dny měl s manželkou třiačtyřicetileté výročí svatby. Včera u ní byla záchranka. "Snáší to špatně," vysvětluje. V domě žije pětadvacet let. V přízemí, které zatopila voda, není nic. "Potud, jak jsou osekané zdi, byla voda," ukazuje mi.

Bílý Kostel, jedna z obcí nejvíce postižených povodní.

Zároveň se omlouvá za nepořádek. "Máme od obce půjčený vysoušeč, předěláváme koupelnu, prodejny se nám snaží vyjít vstříc, dávají dvacet procent dolů. Je spousta hodných lidí," dodává a do očí se mu derou slzy.

Podle starosty potřebují lidé v současné době nejvíce peníze. "Oblečení už máme dost, nejlepší je pomoci konkrétní rodině a zjistit, co potřebují," dodal.

Dostali jsme od kraje na každý dům tisícovku, říká starosta

Prý zešílel, Liberecký kraj za ním proto vyslal psychiatra. Jiří Formánek, starosta Bílého Kostela by na to sice měl právo, jako blázen však nevypadá. Jen je hodně vyčerpaný.

Starosta Bílého Kostela Jiří Formánek. (16. srpna 2010)

Jak jsou na tom místní lidé po psychické stránce?

Špatně. I proto tady máme psychology. Také jsem jejich pomoc využil, ale stejně na mě kraj povolal psychiatra, že jsem zešílel. Nepřijde mi to, jen jsem zachraňoval obec a možná jsem přitom poslal nějakého úředníka do patřičných míst, když se mi nezdálo, že ta pomoc je dostatečně pružná.

Tušili jste, že by se povodeň mohla vrátit?

Věřili jsme, že ne. Říkali jsme si, že už nás nic takového nemůže potkat. Ale začalo to zase stejně rychle jako před týdnem. Akorát s tím rozdílem, že tentokrát přišla voda z potoků a polí, ne z Nisy. Všechno to bláto, které se nám podařilo uklidit, je zpátky.

Odhadnete škody?

Musel bych mít kouli a věštit. Když jsme byli před týdnem zaplaveni, tak mi volali úředníci, jaké máme škody. Těžko se něco odhaduje, řekl jsem pět set milionů. Pak zavolali druhý den znovu, že potřebují vyplnit tabulky, jak odhadujeme náklady na odstranění škod. Odpověděl jsem jim: Z devíti set obyvatel jich je zaplaveno sedmdesát procent, katastr obce má rozlohu dva a půl tisíce hektarů, vesnice je dlouhá sedm kilometrů. Z toho se přece dá vypočítat, kolik máme dostat. Dostali jsme 234 tisíc korun. Úředník to vzal asi na lehkou váhu, na každý dům vyčíslil tisícovku.

Předpokládám, že s takovým výpočtem nesouhlasíte.

Trochu jsme se bránili. Kraj nás ujistil, že dostaneme z dalších peněz. Ale to my nechceme, my chceme z každých a spravedlivě. Celá ta politika je postavená na rychlém odstraňování škod, ale firmy, které pro nás pracují, většinou fakturu vystaví až později. Podle mě to rychlé rozdělení peněz vůbec nebylo užitečné. Raději měli peníze rozdat spravedlivě podle toho, jak je které město postižené, ne se řídit heslem "kdo rychle dává, dvakrát dává".