"Nelze dopředu předvídat, jaký bude konkrétní výsledek voleb a jak se vytvoření obvodů projeví na voličských preferencích," zněl verdikt Nejvyššího správního soudu.
Rozhodnutí soudu uvítal hlavně náměstek primátora Rudolf Blažek (ODS). Ten v červnu návrh na rozdělení Prahy předložil. "Ukázalo se, že to není žádné obcházení zákona. Tvrdili jsme to od začátku a jsem rád, že to soud potvrdil," uvedl Blažek.
Odpůrci změn, Strana zelených, KDU-ČSL, SNK ED a Věci veřejné, v návrhu na zrušení volebních obvodů tvrdili, že rozdělení Prahy je "hrubým porušením demokratických pravidel hry" a vyhovuje hlavně ODS. Své tvrzení opírali o výsledky minulých komunálních voleb a přepočítávali je podle současného rozdělení Prahy. Před čtyřmi lety se v metropoli volilo v jednom obvodu.
Tato argumentace je ale podle předsedkyně senátu Dagmar Nygrínové neopodstatněná. "Navrhovatelé pomíjejí, že výsledek komunálních voleb z roku 2006 je neopakovatelný a nelze jej přenášet na situaci aktuální," dodala Nygrínová.
Dalším důvodem zamítnutí návrhu bylo podle soudu i datum jeho podání. "Návrh byl podán před několika měsíci. Toto období může přinést významné posuny ve voličských preferencích, čehož ostatně bylo Česko v poslední době svědkem," uvedl soud.
Opoziční strany dále namítaly, že změny omezí rovnost volebního práva. Upozornily na to, že jednotlivé obvody nejsou stejně velké. Proto se bude různit i váha voličských hlasů. Například mezi největším a nejmenším volebním obvodem je rozdíl téměř 22 tisíc voličů. Ani tento argument však NSS neuznal.
Zastupitel Prahy za Evropské demokraty (SNK ED) Jiří Witzany bude rozhodnutí soudu respektovat. Podle něj k němu přispěla časová tíseň. V úterý totiž musí být na úřady podány kandidátky jednotlivých stran. "Je ale dobře, že jsme stížnost podali. Je třeba bojovat za demokracii a proti svévolnému vykládání zákona," řekl Witzany.
Zastupitelstvo Prahy o změně volebních obvodů rozhodlo v polovině června. Opozice to označila za volební inženýrství, které uškodí malým stranám, protože zvýší počet hlasů, jež budou potřebovat na získání jednoho zastupitele.
Podle Nejvyššího správního soudu se nepodařilo pětici stran dokázat, že vytvoření sedmi volebních obvodů představuje nepřiměřený zásah do jejich právní sféry. Nelze prý dopředu předvídat, jaký bude konkrétní výsledek voleb a jak se vytvoření obvodů projeví na voličských preferencích.
Vedení Prahy vysvětlovalo změnu například snahou o zpřehlednění a zjednodušení volebních lístků. Díky rozdělení Prahy každý volič najde místo 1 500 jmen na lístku jen 180 kandidátů. Podle magistrátu změna také zvýší šance na volební úspěch lokálních uskupení a umožní prosazování témat důležitých pro jednotlivé části Prahy. Dalším uváděným důvodem byly ekonomické úspory.
