Na protidrogovou prevenci jde nejméně peněz od devadesátých let, kdy se v Česku teprve rozvíjela protidrogová centra. Ta ještě v roce 1999 prostřednictvím Úřadu vlády dostala 150 milionů korun, letos to bude už jen 82 milionů.
Některá protidrogová centra už musela zavřít, další to zřejmě čeká. Nejde jen o to, že narkomani dostanou horší služby, ekonomické následky ponese každý člověk.
"Pokud se bude muset tisíc klientů v roce 2010 léčit interferonem (používá se na léčbu hepatitidy typu C), státní rozpočet musí zaplatit 250 až 500 milionů," píše se ve zprávě pro premiéra Petra Nečase, kterou připravil národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.
drogy v číslechV Česku je 32 tisíc takzvaných problémových narkomanů, kteří si drogu píchají do žíly. Dvě třetiny z nich jsou na pervitinu. Počet vyměněných stříkaček stále stoupá: v roce 1999 jich bylo 850 tisíc, v roce 2005 2,4 milionu a v roce 2008 už 4,6 milionu. I díky tomu je u nás relativně nízký výskyt HIV, i když se čísla v poslední době zvýšila. Loni přibylo 157 HIV pozitivních, celkem je v Česku už 1 344 nakažených. |
Navíc hrozí riziko, že se nákazy začnou šířit i mezi ostatní - uživatelé drog nežijí jen v uzavřených komunitách. Léčba tisíce lidí s HIV nebo AIDS přijde rozpočet až na 360 milionů korun.
Špatná prevence mezi drogově závislými povede i k vyšší kriminalitě a zpráva i v tomto případě vyčísluje případné ztráty: Pokud by tisíc klientů strávilo rok 2010 ve vězení, státní rozpočet by musel vydat 323 milionů korun.
"Uvědomujeme si tato rizika. Nová vláda se však musí vypořádat s podobnými problémy i argumenty ve více oblastech," řekl mluvčí vlády Martin Kupka.
Zpožděné dotace
Zajímavou studii si podle Vobořila kdysi udělali Britové. Porovnávali oblasti, kde jsou služby pro drogově závislé dostupné a profesionální, a oblasti, kde je jich nedostatek. "Tam, kde to nefunguje, se to prodraží až čtyřikrát," říká Vobořil.
Snižování rozpočtu na protidrogovou prevenci v Česku od konce 90. let podle něho bylo "trestem za úspěch" a mluvčí vlády přikyvuje. "Díky kvalitní prevenci a léčbě se u nás podařilo zastavit nárůst problémových uživatelů drog," říká Kupka. Teď je podle něho situace jiná - ke škrtům dochází všude.
Na premiéra už se obrátili i zástupci protidrogových center, svoji protestní akci nazvali "Máme toho dost". Úřad vlády je dostal do nepříjemné situace i tím, že dotace na letošní rok přicházejí kvůli administrativním problémům postupně teprve od minulého týdne.
Protidrogová centra neměla na mzdy, někde se omezovaly služby. "Sedm měsíců nebyl nikdo z Úřadu vlády schopný nám to vysvětlit a za rok se to může opakovat," říká Ondřej Sklenář z pražského sdružení Progressive. Tomu už docházely peníze na výměny injekčních stříkaček. V takovém případě hrozí riziko šíření nákaz.
Přijďte, až si budete píchat
Protidrogové centrum v Jindřichově Hradci už muselo z důvodu finančních problémů zavřít kontaktní centrum. "Teď se bojím, že budeme muset zastavit i terénní služby, což by hlavně v oblasti Českých Velenic byl velký problém," naráží šéfka centra Božena Havlová na to, že Velenicko je kvůli drogám problematická oblast. Přitom když se nedaří podchytit drogově závislé, vzrůstá kriminalita a přicházejí další problémy.
Centrum stále provádí výměnu stříkaček, ale skončilo s poradenstvím. To pomáhalo lidem, kteří byli na drogách, ale ještě "fungovali", jen potřebovali občas v nějaké situaci pomoct. "Co jim máme teď říkat? Přijďte, až si budete drogy píchat?" říká Havlová.
Vobořil srovnává se Španělskem a Británií, což jsou země, které vydávají na prevenci více peněz než Česko, přesto nejsou tak úspěšné - mají několikanásobně vyšší počet narkomanů s HIV nebo žloutenkou typu C. "Nedaří se jim to co nám: podchytit drogově závislé už v počátku. Řídí se mýtem, že se dá pomoct člověku, až když si nabije ústa, ztratí lidi ve svém okolí, má problémy s policií," vysvětluje Vobořil.
Jenže když přijde narkoman po deseti letech do léčebny, už má obvykle i další problém - různé nemoci. A léčba je dražší. Právě na včasné podchycení závislých však teď nejvíc chybějí peníze.
