Petra Filipová nakupuje v pražské lékárně léky pro desetiletého syna, který o víkendu nastydl u vody - paralen na horečku, panadol na bolest hlavy, šumivý vitamin C. "Na recept nic nemám, to by se mi s poplatkem nevyplatilo," kroutí hlavou mladá žena.
Uvažuje jako mnoho dalších lidí. "Od začátku roku 2008, kdy začal platit poplatek za položku na receptu, si lidé levné léky kupují převážně ze svého," potvrzuje předseda představenstva Grémia majitelů lékáren Marek Hampel.
Nic na tom nezmění ani to, že zřejmě už od ledna příštího roku tento poplatek úplně zmizí. Ve stejné době budou totiž levné léky jako paralen a acylpyrin (tedy přípravky v řádech desítek korun) vyřazeny z pojištění úplně.
Tak se na tom shodli lídři všech tří koaličních stran.
"Nehrozí tak, že když se zruší výběr za položku na receptu, pacient řekne: Pane doktore, když už jste mi napsal antibiotika, připište mi tam ještě paralen a acylpyrin. Regulace zůstane zachována i bez tohoto poplatku," říká vyjednavač za ODS Marek Šnajdr.
A vyřazení levných léků přinese další peníze, které budou zčásti kompenzovat výpadek poplatku.
Co je levné, ať si pacient platí
Lékárníci změnu vítají. Je to logické – z poplatku nemají tak velké příjmy jako lékaři, protože o část poplatku je snížen doplatek za léky. A doteď byli terčem "útoků" od zákazníků, kteří často nechápali, proč mají zaplatit třicet korun za položku a pak ještě doplatek a proč je to u každé krabičky léku jinak.
"Bude to průhlednější, jednoznačnější, srozumitelnější," chválí změnu Hampel. Myslí si, že třicet korun za celý recept pacienti přijmou lépe – budou ho brát jako poplatek za službu od lékárníka, podobně jako to vnímají u doktora nebo v nemocnici. Hampel argumentuje i zahraničím, kde je běžné, že si lidé levné léky hradí sami, aby pak byly prostředky na drahou péči, kterou si pacient nemůže zaplatit ze svého.
Přesto – pokud samotný poplatek nereguluje výdej léků, ztrácí trochu smysl. O jeho úplném zrušení mluvili i zdravotničtí experti. "Není třeba říkat, že jsme na pokraji finanční krize (ve zdravotnictví) a ta půlmiliarda by chyběla," říká budoucí ministr zdravotnictví Leoš Heger z TOP 09.
Vysvětluje, že snahou je přenést nějakou zátěž na pacienta, tedy snažit se získat peníze do systému od něj. Tohle je nejvíce přijatelné řešení. "Lepší než zvyšovat daně nebo pojištěnecké úhrady," dodává budoucí ministr.
Ceny nahoru nepoletí
Předseda ODS Petr Nečas po jednání lídrů stran zdůraznil, že pro pacienta zůstane vždy jeden lék plně hrazený pojišťovnou – tak to zdravotničtí experti napsali do koaliční smlouvy a bude to platit, i když se levné léky vyjmou z veřejného pojištění.
Pokud však zmizí poplatek za položku na receptu, nebude co odečítat z doplatků. "Je pravda, že regulační poplatky byly součástí cenotvorby léků. Ministr proto musí k návrhu přiložit takovou cenovou kalkulaci, aby zvýšení doplatků nenastalo," říká Šnajdr.
Podobně bude nutné ohlídat také to, aby farmaceutické firmy nezdražily své "levné" léky proto, aby nevypadly ze skupiny těch, které mohou předepsat lékaři. Také tomu jde podle Šnajdra zamezit.
Stačí, aby se hranice, odkdy budou léky vyřazeny, stanovila na základě maximální ceny – to je cena, kterou si neurčují samy farmaceutické ceny, ale reguluje ji stát.
"Výrobce nemá možnost s touto cenou účelově hýbat," vysvětluje vyjednavač za ODS.
