"Věděli jsme, že potřebujeme řešit několik věcí. Máme tady například děti, zejména romská, z nepodnětného prostředí, a u nich jsme potřebovali, aby si zlepšily prospěch," uvedla zástupkyně Jana Čechovská jeden z důvodů, proč se rozhodli spolupracovat s Centrem podpory inkluzivního vzdělávání.
Stejně jako na jiných školách se i tady potýkají s nekázní a agresivitou. Na školu také chodí děti s poruchami učení.
Škola, která se nachází v karvinské kolonii Vagonka, v poslední době řeší i odliv žáků. "Jako důvod rodiče často uvádějí, že k nám chodí romské děti," řekla Čechovská s tím, že z 236 dětí k nim chodí třicet romských.
Co je inkluzeCílem inkluzivního vzdělávání je, aby různě znevýhodněné děti zůstávaly v hlavním vzdělávacím proudu. Tedy aby chodily do základních a nikoli do speciálních (bývalých zvláštních) škol. Nosnou myšlenkou inkluze je snaha poskytnout všem dětem odpovídající a nejlepší možnou úroveň vzdělání bez ohledu na jejich specifické potřeby. V jedné třídě se tak společně učí děti s poruchami učení, ze sociálně vyloučených lokalit či se zdravotním handicapem. |
S tím vším má škole pomoci tým šesti lidi z Centra podpory inkluzivního vzdělávání. "Jsme schopni zajistit školení pro učitele, nabízíme různé alternativní formy výuky, naše terénní pracovnice může navštěvovat rodiny problémových dětí, seženeme i různé učební pomůcky pro děti s poruchami učení," vyjmenovává nabídku služeb šéf karvinské pobočky centra Jiří Byčkov.
Centrum už škole pomohlo s doučováním. Učitelům zase nabízí workshopy. Škola si také v rámci spolupráce s centrem vytipovala tři třídy, v nichž zjišťovala, jaká je mezi dětmi atmosféra.
Výsledky nejsou vůbec katastrofické. Pracovnice centra se do tříd několikrát zašly podívat a dětem zároveň rozdaly dotazníky. Z šetření vyplývá, že ve třídách není nikdo, kdo by usiloval o moc, kdo by se snažil být třídním vůdcem. Vztahy mezi žáky jsou dobré, mezi sebou se hodnotí pozitivně.
"V jedné třídě je žák s velkými výkyvy, který je postaven mimo dění ve třídě, pokusíme se mu pomoci, aby se začlenil," uvedl Byčkov jednu z věcí, kterou se budou se školou v dohledné době snažit vyřešit.
Učitel by měl být i sociální pracovník
Karvinská pobočka centra spolupracuje v této chvíli s osmi školami, s dalšími o spolupráci jedná. Na starosti mají oblast zahrnující Karvinou, Český Těšín, Bohumín, Ostravu či Havířov. Další centra se nacházejí v Praze, Mostě či Plzni (více viz box na konci článku).
Ze zkušenosti pracovníků centra vyplývá, že školy řeší především sílící nekázeň a agresivitu žáků. "Někteří ředitelé si posteskli, že když mají ve třídě dvě nebo tři romské děti, tak ti se majoritě podřídí. Jakmile jich je pět a víc, tak to tu třídu rozloží," popsal Byčkov, co zaznamenal při práci v terénu.
To potvrzuje i Čechovská. "Agresivita u dětí je čím dál tím větší, nekázeň také, děti jsou daleko průbojnější než kdysi. I učitelé se potřebují neustále vzdělávat a vítám každou možnost, která je nám nabídnuta a která školu výrazně finančně nezatíží."
Zaměření na pomoc dětem, ale i učitelům je podle školy velké plus. "Pedagogicko-psychologická poradna v Karviné je vytížená a zaměřuje se především na pomoc dětem. Je ale potřeba myslet i na učitele," zdůrazňuje Čechovská.
Trend inkluzivní vzdělávání podle Byčkova požaduje, aby byl každý učitel i sociální pracovník. "Právě pedagogové jsou cílovou skupinou projektu, protože v interakci s problémovými a obtížně vzdělavatelnými žáky často zůstávají osamoceni a bez pomoci," uzavírá Byčkov.
ministerstvo podporuje inkluziProjekt ministerstva školství byl spuštěn 1. července 2009. Potrvá tři roky. Ve vybraných lokalitách (Praha, Plzeň, České Budějovice, Hradec Králové, Most, Brno, Olomouc, Opava a Karviná) byla zřízena Centra podpory inkluzivního vzdělávání. Týmy lidí v centrech jsou složeny z koordinátora, sociální pracovnice, pedagoga-didaktika, speciálního pedagoga, kulturního antropologa, školního psychologa a projektového manažera. Tým se snaží pomáhat škole s konkrétními problémy, které aktuálně řeší. Centrum nabízí například: |
