"Je to úžasná stavba, Praha 3 by na ni měla být hrdá," míní historik architektury Zdeněk Lukeš. Jenže z radnice se ozývá: "Ta barabizna z krabic? Vypadá to jako z reálného socialismu." Tak vidí budovy Nákladového nádraží mluvčí Prahy 3 Jan Sotona.
Bývalé nákladové nádraží patří Českým drahám, včetně většiny pozemků v areálu. Postupně je ale odprodávají developerům, kteří zde budou stavět novou obytnou čtvrť, kde má přibližně do 12 až 15 let bydlet kolem 15 tisíc lidí. Funkcionalistické překladiště, které má z mapy Žižkova zmizet, funguje nyní jako skladiště.
Teď záleží na hlavním městě, v jaké podobě schválí nový územní plán, sdělil iDNES.cz Karel Tabery z oddělení koncepce nakládání s majetkem z Českých drah. Ve hře je podle něj několik návrhů architektonicko-urbanistických řešení. "Ten nejreálnější ovšem skutečně s existencí stávajícího objektu do budoucnosti nepočítá," dodal. V novém územním plánu je totiž zakreslena místo nádraží hlavní ulice.
Někdejší unikát Evropy musí ustoupit
O mimořádné kvalitě stavby mluví kromě Lukeše i architektka z oddělení specializací péče o památkový fond Národního památkového ústavu Eva Dvořáková. Podle ní jde o nejdokonalejší funkcionalistickou průmyslovou stavbu z počátku 30. let v Praze.
"Na stavbě se podíleli špičkoví odborníci, stavěly ji prvotřídní firmy," podotkla Dvořáková. V době, kdy nádraží vzniklo, tedy polovině 30. let, nemělo konkurenci.
Z HISTORIENádraží mělo odlehčit železničnímu uzlu v Praze odklonem nákladních vlaků z centra. Sloužilo k překládce zboží na nákladní automobily, byly zde chladicí boxy na uložení potravin. Autory projektu budovy nádraží jsou Karel Caivas a Vladimír Weiss, realizovala ho v letech 1931 - 1936 firma Karla Skorkovského, Bohumila Belady a Františka Strnada, specialisté na železobetonové konstrukce. Zdroj: registr.cvut.cz |
"Bylo to provozně nejdokonalejší nádraží v Evropě. Půdorysně má tvar písmene U. V čele stojí administrativní budova, mezi postranními skladovacími křídly vedou koleje, kam zajížděly vlaky. Po vnějších stranách skladišť jsou nájezdové rampy pro nákladní auta, která rovnou překládané zboží rozvážela," popisuje.
Budova má jedno až dvě podzemní podlaží a dvě nadzemní. "Objekty by se daly využít obdobně, jak je to ve světě běžné. Třeba doky v Londýně nebo Duisburgu, které prošly atraktivní proměnou," domnívá se.
Podle ní není stavba ani v současnosti ruina, jak se to zdá třeba radnici. "Stavebně jsou objekty areálu dobře zachovalé. Je to železobetonová konstrukce s hřibovými stropy. Díky tomu je po statické stránce v naprostém pořádku," poznamenala Dvořáková.
Pokud dojde na demolici, bude podle ní dost náročná právě díky kvalitě původního zpracování. "Mělo by se zvážit, zda stavbu odstranit i za těchto ekonomických nákladů. Je to barbarské počínání," míní architektka. V Praze ale teď podle ní převládá trend uvolnit si pozemky bez ohledu na to, co na nich stojí.
"O bourání jsme nerozhodli, byl to požadavek"
Praha 3 dává od rozhodnutí o osudu stavby ruce pryč. "Pro nás ta debata není důležitá," poznamenal mluvčí radnice Prahy 3 Sotona s tím, že developer by asi z rozhodnutí překladiště zachovat nebyl nadšený. Ten ale s takovou variantou nepočítá vůbec, protože nebyla v požadavcích územně plánovacích institucí, tedy ani Prahy 3, ani magistrátu.
"Respektujeme názor územně plánovacích orgánů. Tam, kde budova leží, by mělo být prodloužení Olšanské ulice. Myslím, že musí být zbourána," uvedl ředitel pro development Sekyra Group Leoš Anderle. Podle něj nejde o rozhodnutí developera, Anderle to vnímá jako počáteční zadání.
Firma je součástí projektové společnosti Žižkov Station Development (ŽSD), která připravuje další rozvoj území nákladového nádraží. Majoritní podíl v ŽSD mají České dráhy.
Přestože developer nepočítá se zachováním funkcionalistického překladiště, dialog s odborníky připouští. "Pokud se do toho vnesou památkáři, nebudeme se tomu bránit. Mám ale za to, že tam jsou nadřazené zájmy," naráží Anderle na požadavek vést tudy silnici.
Zároveň poznamenává, že budova by byla obtížně komerčně využitelná. "Mohlo by tam být neziskové kulturní centrum," zamýšlí se a poznamenává, že by do stavby musely přijít prostředky z grantů.
Příliš mladá památka
Památkáři se už jednou do diskuse zapojili. V roce 2003 lidé z Národního památkového ústavu podali podnět ministerstvu kultury k zahájení řízení o prohlášení stavby za kulturní památku. Právě takové razítko by stavbu mohlo zachránit.
"Dospěli jsme k tomu, že řízení nezahájíme. Je to mladá technická památka," řekla k rozhodnutí ministerstva jeho mluvčí Viktorie Plívová. Přitom třeba obchodní dům Máj na Národní třídě byl postavený roku 1975 a status kulturní památky před třemi lety získal.
Řízení by mohlo být zahájeno znovu, ale musely by se objevit nové skutečnosti, které by postoj ministerstva změnily. Na rozhodnutí má resort jeden až dva měsíce, doplnila Plívová.
